Nad příčinami a důsledky překvapivě strmé politické kariéry nejmladší členky amerického Kongresu se zamýšlí náš severoamerický spolupracovník Stanislav Perkner.
Tak jako v každé mýdlové opeře soupeří o pozornost diváků dvě atraktivní ženské postavy, tak je tomu i na dnešní politické scéně ve Spojených státech. Jedna je blond a druhá bruneta. Ta první dostala od rodičů české jméno Ivanka a z vůle všemocného tatínka se stala před noc prezidentovou poradkyní. Ta druhá se před necelým půlrokem vynořila jako nejmladší členka v dějinách Kongresu; letos v říjnu jí bude 30 let. Zatím se těší značné popularitě, a to nejen mezi svými vrstevníky. Na sociálních sítích se objevují dohady, zda by se neměla postavit Trumpovi v příštích prezidentských volbách. Zatím jí v tom ovšem brání věk: podle americké ústavy musí být hlava státu alespoň pětatřicetiletá.
Dodejme, že jak blondýna, tak bruneta pocházejí z New Yorku. Tady ale veškerá podobnost končí…
Jak barmanka porazila kongresového matadora
O loňské šokující volební vítězství Alexandry Ocasio-Cortezové se zasloužila 80procentní většina voličů v newyorských čtvrtích Bronx a Queens; zhruba polovina z nich pochází z Latinské Ameriky. Málokdo čekal, že A.O.C., jak si její jméno zkrátili kamarádi, a teď i média, tak snadno porazí Josepha Crowleyho, který sloužil ve Sněmovně plných 20 let, a navíc s ním Demokratická strana počítala jako se svým příštím mluvčím. Loni na podzim se pro něj vyslovilo jen necelých sedm procent voličů. „My máme na naší straně lidi – oni mají peníze. Nastal čas dokázat, že ne všichni demokraté jsou z jednoho pytle,“ komentovala situaci A.O.C.
Alexandria vyrůstala v New Yorku. Její matka je emigrantka z Portorika. Otec, povoláním stavitel, pocházel z portorikánské rodiny usazené v New Yorku, Před deseti lety, kdy byla Alexandria druhým rokem na Bostonské univerzitě, podlehl plicní rakovině. Přesto se jí podařilo dostudovat s vyznamenáním v oboru mezinárodní vztahy a politická ekonomie. Aby pomohla splácet domovní dluh, pracovala mj. jako barmanka a číšnice v restauraci „Flats Fix Taco Y Tequila Bar“ na Union Square; matčin příjem uklízečky a řidičky školních autobusů by na to nestačil. Mezitím splácela studentský dluh a riskovala život bez pořádného nemocenského pojištění.
V průběhu prezidentské kampaně 2016 vypomáhala A.O.C. v týmu senátora Bernieho Sanderse. Na jaře následujícího roku se na naléhání svých progresivistických přátel odhodlala zahájit donkichotskou kampaň proti už zmíněnému Josephu Crowleymu, který obhajoval své poslanecké křeslo už pojedenácté. Crowley si dokonce ani neudělal čas na jedinou plánovanou předvolební debatu; s omluvou vyslal mladou hispánskou aktivistku, aby tlumočila jeho názory.
Kdo jsou demokratičtí socialisté?
A.O.C. je členkou „největší socialistické organizace v USA“ – Amerických demokratických socialistů (ADS); v Kongresu se však reprezentuje Demokratickou stranu. Krédo ADS je blízké evropským sociálním demokratům: „Věříme, že pracující lidé by měli řídit jak hospodářství, tak společnost demokraticky v souladu s lidskými potřebami, nikoli ziskem pro pár vyvolených“. ADS se nepovažuje za „politickou stranu“; působí jako „politická a aktivistická organizace“ zacílená na „reformy ve prospěch pracujících lidí“.
K témuž hnutí se hlásí i další čerstvě zvolená členka Sněmovny reprezentantů – Rashida Tlaibová z Michiganu (*1976), která je vůbec první palestinsko-americkou ženou v Kongresu – a spolu s minnesotskou Ilhan Omarovou (*1981) první muslimkou v tomto nejvyšším zákonodárném sboru Spojených států.
Podle harvardského Politického institutu se v uplynulých 20 letech mladí ve věku 18 až 29 let názorově posunují krok za krokem doleva. Loňský průzkum organizovaný touto univerzitou ukázal, že 39 procent mladých Američanů preferuje demokratický socialismus, a dokonce ti, kdož se s tímto hnutím neztotožňují, zřetelně podporují myšlenky všeobecného nemocenského pojištění, bezplatného studia na státních univerzitách a ochrany přírodních zdrojů.
Jak A.O.C., tak Tlaibová zastávají progresivistický reformismus. Odmítají ústředně řízený politický a hospodářský model bývalých socialistických zemí. Věří, že reformy kapitalistického systému vyústí v kombinaci tržní a socialistické ekonomiky, „podobné tomu, co vidíme v Británii, Norsku, Finsku a Švédsku,“ uvedla A.O.C.
Silnou stránkou – a zároveň slabinou – amerického proudu demokratických socialistů je jejich snaha zachovat si ideologicky a eticky čistý štít. Odmítají korporátní příspěvky. Spoléhají na finanční pomoc zdola. V tom se shodují se senátorem Bernie Sandersem, přestože je odděluje značný generační rozdíl: v roce jejího narození Sanders už dvakrát prohrál volby do Senátu a Nancy Pelosiová právě zahajovala svou kongresovou kariéru.
Sedávej, panenko, v koutě – budeš-li hodná, najdou tě…
Bylo zajímavé sledovat prvotní reakci o půlstoletí starší Nancy Pelosiové, mluvčí demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů, na nečekaný volební úspěch A.O.C. Označila je za teritoriálně omezenou výjimku vyvěrající z podmínek jednoho jediného newyorského okrsku.
Minulou neděli (14. dubna) vyslovila Pelosiová v populárním publicistickém pořadu 60 Minutes podobně skeptický názor. Na otázku, zda se cítí ohrožena potenciální opozicí „progresívních demokratů“, odpověděla Pelosiová záporně: „Vždyť jde sotva o pět osob!“ Sama sebe opakovaně označila za progresivistku a dodala: „Já osobně socialismus jako hospodářský systém odmítám. Pokud se socialismem někteří souhlasí, je to jejich věc. Nejde však o názor Demokratické strany. Ať už přišli noví členové do Kongresu s jakoukoli orientací, dobře vědí, že se musíme držet středu. Musíme reprezentovat hlavní proud,“ zdůraznila Pelosiová.
Doslova v těchto dnech se otevírá ideologický rozkol mezi centristickými demokraty a levicovými progresivisty představovanými právě nejmladší členkou Sněmovny a jejími generačními souputníky. Den po citovaném televizním vystoupení Nancy Pelosiové se objevila na titulní straně Timesů informace o interním dopisu, v němž prezidentský kandidát Sanders ostře kritizuje vedení Demokratické strany. Naznačuje, že washingtonské Středisko pro demokratický pokrok, vyjadřující oportunní názory tohoto vedení, je příliš závislé na příspěvcích od nemocenských pojišťoven, bank, Facebooku, firem investujících do obranného průmyslu, Spojených arabských emirátů ad., a tudíž oponuje levicovému trendu iniciovanému právě Sandersem. To se prokázalo už v průběhu minulé prezidentské kampaně, kdy vedení strany opatrnicky vsadilo na kandidaturu Hillary Clintonové; Sandersovy „reformně socialistické“ názory byly pro ně příliš radikální. Ředitelka Střediska pro demokratický pokrok Neera Tandenová, s ročním platem 397 tisíc dolarů a šedesátimilionovým rozpočtem, označuje demokratické socialisty za „mileniální agitátory“.
Fox News: Názory Ocasio-Cortezové jsou idiotské a velmi často nepravdivé
Minulý pátek uveřejnila organizace Media Matters for America obsáhlou studii o prezentaci názorů a osobnosti A.O.C. ve vysílání kabelové sítě Fox News; dlužno dodat, že Fox New se plně staví do služeb současného prezidenta. Démonizaci a diskreditaci A.C.O. jako „mladé barmanky“ se tento celostátně nejsledovanější zpravodajsko-publicistický kanál naplno věnuje od června 2018.
Přesvědčivě dokumentovaná studie analyzuje období mezi 25. únorem a 7. dubnem tohoto roku, kdy se jméno A.O.C. vyskytlo ve vysílání pořadů Fox News a Fox Business 3181krát. Pravidlem je, že její výroky se tu překrucují a aplikují na témata, která s její kongresovou činností nemají nic společného, např. terorismem na Novém Zélandu. Představuje „ultralevicový socialismus“. Fox zpochybňuje její inteligenci, přičemž zdůrazňuje její mládí (29 let), nezkušenost a naivitu: „Je bezesporu rozkošná, asi tak jako pětiletá žabka“, prohlásil jeden z moderátorů o novopečené člence Kongresu. V jiné souvislosti ji ovšem Fox obviňuje ze snahy zákeřně ovládnout Demokratickou stranu, vnucovat „latinsko-americké hodnoty“ rodilým Američanům, a to s cílem nastolit v USA socialismus venezuelského typu. Podle soudu Seana Hannityho, nejpopulárnějšího komentátora Fox News, A.O.C., „jako každý pravověrný socialista, horuje pro drtivou moc federální vlády… Děsí mě, že tolik demokratů se začíná hlásit k jejím radikálním, socialistickým názorům“.
Vzkaz Ivance Trumpové: Většina lidí si přeje být placena alespoň natolik, aby se z toho dalo vyžít
Stu
die dále připomíná únorový výrok Ivanky Trumpové, která kritizovala A.O.C. za požadavek příjmu zaručujícího zaměstnancům základní obživu (living wage): „Upřímně řečeno,“ většina Američanů si „nepřeje něco dostávat,“ prohlásila prezidentova dcera-poradkyně. Následujícího dne A.O.C. reagovala tweetem, že ona sama, „jako osoba, která ve skutečném zaměstnání pracovala za hodinovou mzdu a diškreci“, prezidentovu dceru ujišťuje, že „většina lidí si přeje být placena alespoň natolik, aby se z toho dalo vyžít“. Tato názorová výměna vyústila v relacích Foxu v četné útoky na liberální požadavek minimální mzdy.
Kritice se nevyhnul ani týdeník Time, který umístil atraktivní portrét nejmladší členky Sněmovny reprezentantů na obálku prvního dubnového čísla. Ekonomická komentátorka Mary Dagen McDowellová se nad tím podivila: „názory Ocasio-Cortezové jsou opakovaně idiotské a velmi často nepravdivé“.
V širším smyslu Fox připravuje své početné diváky na prezidentské volby v roce 2020 jako zápas mezi „kapitalismem“ a „socialismem“ – „útlakem“ a „svobodou“.
Mileniálové jako voliči
Mezitím vzrostl počet twiterových příznivců A.O.C. z loňských 50 tisíc na dnešní bezmála čtyři miliony. Mnozí se obávají, že její názory odradí nerozhodné nebo centristické voliče, jež před dvěma lety zaujal radikálně pravicový populista Trump natolik, že dali své hlasy raději jemu než Hillary Clintonové. Na rozdíl od „umírněných demokratů“ přichází A.O.C. s politickou vizí přesahující nejbližší volební horizont.
Jak A.O.C. uvedla v dubnovém rozhovoru pro týdeník Time, „hodně se toho namluví o ideologických svárech uvnitř Demokratické strany. Podle mého názoru tu jde o generační rozdíly. Amerika našeho dětství a mládí se odlišuje od Ameriky našich prarodičů a rodičů… Mileniální generace dozrává, aniž by viděla Ameriku prosperovat, a přitom se stáváme rozhodujícím voličským blokem“.
Její slova potvrzuje i nejnovější sociologický výzkum (Pew Research Center, únor 2019): Jde o druhou nejpočetnější generaci ve Spojených státech – hned po baby boomers. Tento fakt bude mít rostoucí politický vliv s ohledem na to, že se mileniálové přiklánějí k ideologii Demokratické strany.