Spojenectví pravicových sil před volbami do Evropského parlamentu má problém. Strany totiž více témat rozděluje, než by je spojovalo.
Německá Tagesschau se věnuje spojenectví pravicových stran před volbami do Evropského parlamentu. Autoři článku Ben Bolz a Katharina Schieleová se domnívají, že je více témat rozděluje, než spojuje.
Příběh německé AfD, která se v Evropském parlamentu rozpadla, může být příkladem pro roztříštěnost pravicových a radikálně pravicových stran v Evropském parlamentu. Ukazuje se, tvrdí článek, že je těžké najít pro ně společnou politickou linii. Jsou dokonce aktuálně ve 4 frakcích. Ve frakci „Evropa národů a svobody“ je Matteo Salvini a jeho Liga, ale také FPÖ či Marine Le Penová a její strana. Zástupce německé AfD ovšem sedí spolu s Nigelem Faragem ve frakci „Evropa svobody a přímé demokracie“. Polská Právo a spravedlnost je částí ve frakci „Evropští konzervativci a reformátoři“. Maďarský Fidesz má nyní suspendované členství, ale je členem frakce evropských lidovců, EPP.
Salvini chce tuto roztříštěnost překonat. Jörg Meuthen z německé AfD si přeje také velkou evropskou alianci pravicových stran. V Miláně byl tento záměr oficiálně oznámen. Byli u toho i zástupci Dánské lidové strany a Pravých Finů.
Jenže je tu problém, myslí si autoři. Ve stranách jsou velké rozdíly. Salvini zvyšuje dluhy, a že to budou Němci, kdo za to bude platit (pozn. redakce: zde se skutečně nabízí otázka, kdo tady představuje reakční pravicové myšlení, jestli je to AfD, nebo veřejnoprávní Tagesschau).
Meuthen musel i vzhledem ke kritickým tweetům takové Alice Weidelové (která napsala, že „Římanům přeskočilo“), přiznat, že ne ve všem souzní, ale „v hlavních liniích politiky je shoda“. Jenže jde nejspíše o dvě velká témata – uprchlickou politiku a autonomii národního státu. Témata ekonomická chybějí.
Třeba AfD tvrdí o Marine Le Penové, že je v ekonomice moc socialistická. Meuthen sám tvrdí, že bojuje proti socialismu všude, kde ho vidí.
Článek také uvádí statistiku tzv. kohezního hlasování, tj. jak moc jednotně hlasují jednotlivé frakce. Zelení mají nejvyšší míru „koheze“, nízkou naopak tyto pravicové frakce, někdy i pod 50 %.
Autoři článku dále citují Jana Zahradila, který spojenectví s pravicovými stranami odmítá – jedním z důvodů je postoj k Rusku. Zahradil pro Tagesschau tvrdí, že Putin má „imperialistické choutky“ a že je patrné, že to někteří nepochopili. Zahradil tvrdí, že ho Salvini nezajímá a že žádnou novou frakci nechce.
Meuthen ale tvrdí, že s rakouskými Svobodnými bude vše veselejší a že se „ještě budou dít věci“.
Není to snadné, když se nacionalisté snaží vytvořit Evropu, zakončili ironicky autoři svůj text.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.