Pentagon: podceňujeme rozsah ruské agrese

Nová studie amerického ministerstva obrany tvrdí, že USA jsou špatně vybaveny na to, aby čelily ruské agresi.

Nová studie amerického ministerstva obrany tvrdí, že USA nejsou dostatečně vybaveny na to, aby mohly čelit agresivní ruské politice. Spojené státy prý podceňují rozsah ruské činnosti, která zahrnuje propagandu a dezinformace používané k ovlivnění veřejného mínění v Evropě, Střední Asii, Africe a v Latinské Americe. Studie upozorňuje na nebezpečí vznikající z posilování svazku mezi Ruskem a Čínou.

Analytici ve zprávě také připouštějí, že Spojené státy dnes nemají stejně přitažlivý příběh jako v době studené války a litují, že v americké politice vůči Rusku neexistuje jednotný narativ. USA musejí lépe formulovat své zájmy a strategii, nejen vůči ostatním, ale i vůči sobě samým, dodává jedna z autorek, Belinda Braggová. Studie však neobsahuje jakoukoliv adresnou kritiku Donalda Trumpa či jeho politiky, ani jeho náklonosti k autoritářům, jako je Vladimir Putin nebo Kim Čong-un.

Politico se obrátilo na ruské experty kritické k Rusku, a ti se závěry studie Pentagonu souhlasí. Například Natalija Arno z washingtonského protiputinského think tanku Free Russia Foundation míní, že Rusko útočí na západní instituce. Jde prý o jemné a skryté, ovšem velmi destruktivní útoky.

Studie se snaží zhodnotit ruské záměry a porozumět zdrojům ruské strategie. Zdůrazňuje velmi různé škodlivé aktivity připisované Rusku v Africe nebo v oblasti Arktidy a rovnou doporučuje řešení: vést agresivnější vlivové operace, včetně zasetí sváru mezi Rusko a Čínu.

Obavy ze spojenectví mezi Ruskem a Čínou jsou značné. Podle Jasona Werchana z amerického evropského velení bude, v případě, že taková aliance vznikne, „kompletně rozvrácen světový systém a vliv USA v něm“.

Na druhou stranu studie uvádí urgentní důvody pro spolupráci s Ruskem, jde zejména o oblast kontroly jaderných zbraní a nové závody ve zbrojení.

Největší brzdou Putinových ambicí je prý ruský lid. Dokument zdůrazňuje hluboké obavy ruské veřejnosti ze zahraniční politiky Kremlu, jehož silné vnější postoje prý mají relativně slabý souhlas. Jde konkrétně o ruské snahy čelit americkému vlivu v blízkém zahraničí „vměšováním“ nebo ochranou rusky mluvících před diskriminací.

Studie tvrdí, že spory se odehrávají v rámci ruských elit i masové společnosti, kde si konkurují dva protichůdné přístupy. Jeden vidí Rusko jako velmoc z hlediska sociálního a ekonomického rozvoje, ten druhý, kremelský, pak z hlediska tvrdé síly.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.