K roku 2030 se oteplování silně podepíše na globální ekonomice. Nejhůř na tom budou ti nejchudší.
Podle OSN dopadnou k roku 2030 vedra a stres, který z nich plyne, na světovou ekonomiku velmi závažně. Nejvíce se negativně dotknou těch nejchudších.
Evropští pracovníci si v minulých týdnech vyzkoušeli realitu veder, která dosahovala až 40 stupňů Celsia. Ovšem extrémní teploty jsou realitou pro miliony pracovníků po celém světě, mnozí z nich žijí v těch nejchudších zemích či regionech světa.
Ovšem je rozdíl mezi pracovníkem v kanceláři, který musí snést jeden či dva dny extrémního horka, a dělníkem v textilce bez klimatizace či farmářem, který pracuje venku ve 40 i více stupních.
Stres způsobený vedrem je spojený s přehřátím, které je už pro lidský organismus nesnesitelné, obvykle se objevuje při teplotách nad 35 stupňů Celsia. Přílišné vedro má celou řadu negativních dopadů. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO), specializované agentury OSN, se situace bude zhoršovat.
Úmorná vedra způsobí snížení počtu plnohodnotných pracovních míst o 80 milionů k roku 2030, z peněžního hlediska jde o ekvivalent ekonomických ztrát ve výši 2,4 bilionu dolarů. Celosvětově to podle konzervativního odhadu ILO bude ztráta 2,2 % pracovních hodin.
Nehorší dopady budou v oblasti zemědělství, kde celosvětově pracuje skoro miliarda lidí, podle ILO se 60 % ztrát pracovních míst dotkne právě zemědělství. Také stavebnictví bude dotčeno silně, práci ztratí miliony lidí. Rizika ale platí i pro některé služby, dopravu, sport a některé formy průmyslové produkce.
Zpráva se zaměřila také na dopady vysokých teplot na jednotlivé regiony planety. Zásadním zjištěním je, že dopady oteplení na ztrátu pracovních míst budou nerovnoměrné. Nejvíce ovlivněny budou jižní Asie a Afrika – půjde o 50 milionů míst či jejich ekvivalent v produktivitě práce. Dojde tedy k posílení už nyní existujících ekonomických nerovnoměrností ve světě.
S ohledem na tuto prognózu je třeba začít jednat, tvrdí ILO. Vlády by se měly zaměřit na kroky, které situaci zlepší a posílí ochranu těch nejzranitelnějších. Mezi doporučeními jsou strukturální proměny zemědělských ekonomik, rozvojové programy a investice do infrastruktury i technologií, které umožní bojovat s extrémním horkem v nejrůznějších částech světa.