Korporátní svět vidí střet mezi třemi systémy: liberální demokracií s volným trhem, státním kapitalismem a technologickými giganty.
Rana Forooharová píše na stránkách novin Financial Times, že se mocensky střetávají volné trhy, státní kapitalismus a technologičtí giganti.
Možná, že trhy byly nadšené z „příměří“ mezi USA a Čínou, ale korporátní svět uvažuje jinak a vnímá střet tří systémů: volnotržní liberální demokracie, státního kapitalismu a kyber-libertarianismu.
Můžeme to brát jako Washingtonský konsenzus, Pekingský konsenzus a to, čemu Forooharová říká „Zuckerbergův konsenzus“. Lidé z korporátu vědí, že ten první je fatálně ohrožen, a má-li kapitalismus přežít, musí být inkluzivnější.
Forooharová připomíná jedno elitní setkání v luxusním rezortu, kde se hodně hovořilo o „udržitelnosti kapitalismu“ – těžko však brát takové řeči vážně, tvrdí.
Ano, někteří členové globální elity se snažili, hovořili o investicích do zdravotnictví a do vzdělání. Vadilo jim, že je politici viní za nástup populistických uskupení. Ale vůbec nemají jasno v tom, jak zachránit kapitalismus, a už vůbec ne v tom, jak zachránit liberální demokracii, tvrdí Forooharová.
Západní vrcholní manažeři vědí, že k volným trhům 90. let se už nevrátíme. Vidí střet mezi USA a Čínou jako začátek konfliktu civilizací a rozdělení světa. Pekingský model se stal jak zdrojem skepse, tak i závisti. Řada z nich závidí, když vidí dlouhodobý horizont čínských firem, zatímco oni sami musejí čtvrtletně vykazovat zisky pro akcionáře.
I manažeři z Asie měli různé názory. Někteří se obávají dohledu Číny a jejího merkantilistického drivu, jiní říkají, že Jeden pás, jedna stezka bude základem nového a lepšího světového řádu.
A skoro všichni říkali: musíme Čínu lépe pochopit! Jeden z účastníků dokonce uvedl, že je potřeba se z „karteziánského uvažování“ přeorientovat na konfuciánské. Byli i tací, a nebylo jich málo, kteří předpovídali „držbu“ moci ne státy, ale technologickými giganty. Mohou mít větší sílu než státy a jejich „občany“ může být mladá generace, která ztratila důvěru v tradiční instituce. Žhavým tématem byl návrh Facebooku na vlastní měnu, libru. Mladí lidé prý věří krytpoměnám víc než burze. Jenže Christine Lagardeová, která se stane guvernérkou ECB, tvrdí, že fintech ohrožuje globální finanční systém.
Libra může být krokem, který dostane Facebook do hájemství vyhrazeného vládám. Může se stát vzdělávací platformou, může zaměstnávat lidi v té nové „gig“ ekonomice. Vlády v liberální demokracii jsou příliš pomalé, nereflektují technologické změny. Stanou se snad technologické korporace novým prvkem „vestfálského systému?
Geopolitika digitálních platforem naznačuje, že USA mají stále před Čínou obrovský náskok, zatímco Evropa je zcela vzadu. Platformy se špatně daní, a to je veliké téma. Mimo jiné je to ukázka toho, jak moc vzrostla za posledních 40 let korporátní síla.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.