Negativní výnosy z dluhopisů nedávají smysl a nikdy ho nedávaly.
Brian Chappatta si pro Bloomberg klade otázku, jak dlouho ještě investoři budou předstírat, že záporné úrokové míry jsou normální.
Chappatta začíná provokativní otázkou: Můžeme ještě vůbec hovořit o dluhopisech, když cenný papír nenabízí pevný příjem a vlastně by zaručoval ztrátu, pokud by byl držen do doby splatnosti?
Negativní výnosy nedávají smysl a nikdy nedávaly, píše Chappatta.
Místo toho, i když budete pracovat ve finančnictví, pak budete mít pocit, že je to normální. V ECB jsou stále nízké úrokové sazby a brzy se mohou nízké sazby vrátit i do USA. Investoři navíc už skoro rutinně píší o tom, že dluh v objemu 13 bilionů dolarů má výnosy v záporných číslech. Negativní výnosy se týkají i nekvalitních evropských dluhopisů i rozvíjejících se trhů. Tam není ani zaručena návratnost jistiny.
Tento fenomén, který vyvolaly centrální banky, se popisuje lakonicky tak, že investoři platí za to privilegium, že mohou držet dluhopisy. Jenže Chappatta to vidí jinak. Tvrdí, že místo toho se připravuje smrt dluhopisového trhu.
Prozatím se záporné výnosy snesly, protože investoři často nakupovali cenný papír, když měl ještě pozitivní výnos, a tedy zaznamenaly navýšení hodnoty dluhopisu a dostali také své kuponové platby. Důležité ovšem bude, zda se Německu bude nadále dařit emitovat desetileté vládní dluhopisy, které nejsou spojeny s výnosem, a zda se ostatním podaří totéž.
Tak totiž dluhopisový trh zemře. Copak se pak dá vůbec hovořit o dluhopisu? Nenabízí žádnou pravidelnou platbu a zaručuje ztrátu, pokud je držen do doby splatnosti. Chappatta se domnívá, že pokud toto bude pokračovat, pak to budou možná jen centrální banky, které budou tyto cenné papíry nakupovat.
FED tento týden nejspíš sníží hlavní úrokovou sazbu, poprvé za deset let. Centrální banky mají stále méně možností, co dělat v monetární politice. Na jedné straně jsou masivní dluhy, na druhé pak investoři, kteří chtějí výnos. Současný stav prodlužuje šíření zombie firem i investorů (zombie ve smyslu, že se dokáží financovat i firmy, které by jinak z trhu měly odejít).
Jerome Powell, guvernér amerického FEDu, se už nechal slyšet, že chce udržet expanzi americké ekonomiky.
Je ale klíčové porozumět této křižovatce. Je to Ray Dalio, manažer hedgeového fondu a miliardář, který říká, že se blíží změna paradigmatu, z velké části kvůli explozi dluhu a velkému uvolnění monetární politiky. Myslí si, že úrokové sazby někde pod nulou jsou pro centrální bankou cestou nejmenšího odporu.
Napsal, že vlády tímto způsobem mohou snadno a relativně bez kontroverzí snižovat dluhové břemeno a nemusí zvyšovat daně. Dluhopisy budou poskytovat špatné výnosy, ale budou kupovány centrálními bankami. Prostě to bude dluhová monetizace, píše Dalio. Zvýhodňovat velké dlužníky před jednotlivými střadateli má své politické dopady. Jenže není jasné, co vlastně dělat.
Politici nízké úrokové sazby milují, to není jen Trump, který to řekl otevřeně. Řecko, Francie či Belgie si nebudou stěžovat, že mohou emitovat desetiletý dluh jen tak, i když nemají super rating. Obchodníci s dluhopisy se už z minulosti poučili, že jít proti centrální bance nejde. A tradiční investoři se i spokojí se zápornými výnosy, alespoň dokud půjde nahoru akciový trh.
Je to hodně zranitelná rovnováha. Dalio napsal, že paradigma pohánějí velké neudržitelné síly. A když to trvá dost dlouho, pak lidé uvěří tomu, že nikdy neskončí, i když objektivně skončit musí.
Záporné úrokové sazby, zakončuje Chappatta, které jsou nyní považovány za normální, jsou takovou neudržitelnou silou. Pokud ne, a zůstanou s námi, pak jen proto, protože centrální banky zabijí to, co jsme my znali jako dluhopisový trh.
EU si ale neuvědomuje unikátnost situace Brexitu, varuje Münchau. EU vůbec podpoře pro Brexit v Británii nerozumí – referendum, volby, Evropské volby, nyní zvolení Johnsona prezidentem, to není náhoda, to je vzorec.
EU sama nadělala hodně chyb. Vůbec neměla prodlužovat nějakou březnovou lhůtu. Taktická chyba, která (a to EU musí vidět) neustále posiluje ty, kteří chtěli tvrdý Brexit.
Předpovídat dynamiku britské politiky je šílené, ale scénář tvrdého Brexitu je možným výsledkem. Johnson bude chtít spojit všechny hlasy, které byly pro odchod a využít fragmentace těch, kteří hlasovali zůstat. To by byla inteligentní strategie.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.