Neochota ustoupit malým tichomořským ostrůvkům a snížit emise může Austrálii a Nový Zéland připravit o vliv v oblasti. Paradoxně ve prospěch Číny.
Malé ostrovní státy v Oceánii by se mohly rozhodnout odklonit se od Austrálie a Nového Zélandu a naopak přiklonit se k Číně, jejíž finanční pomoc se už vyrovnává té západní. Na Fóru ostrovů Tichomoří (PIF) na ostrově Tuvalu se bude jednat o dohodě, která by snížila uhlíkové emise, napsal Alan Boyd pro Asia Times.
Tuvalský premiér Enele Sopoaga už varoval, že by mohlo dojít k poškození vzájemných vztahů, pokud nejvíce znečišťující ekonomiky nevezmou osud místních lidí vážně. Tuvalu už přišlo kvůli zvyšující se hladině moře o dva z celkem devíti ostrovů.
„Pokud náš přítel Austrálie jim (lidem na ostrovech) neprojeví ohledy a respekt, nemůžeme být partnery takového myšlení,“ řekl doslova premiér Tuvalu. Sopoaga zdůraznil, že uhlíkové emise, které jdou do ovzduší, zabíjejí jeho lidi a potápějí je do vody, zatímco australská a novozélandská vláda nedělají nic praktického k jejich omezení.
Austrálie ale zvedá ze židle i další ostrovní státy – Kiribati, Fidži a Šalamounovy ostrovy. Vadí jim, že Austrálie nabízí jenom peníze, ale nic nedělá pro to, aby zavedla udržitelnou energetickou politiku. Canberra i Wellington však od stávajícího summitu očekávají hlavně to, že se jim přes programy pomoci, které chtějí na ostrovech financovat, podaří zastavit pronikání čínského vlivu v oblasti.
Australský premiér v pondělí vynechal účast na jednání o klimatické změně, která byla předehrou jednání fóra. Austrálie je terčem kritiky za její spoléhání se na uhlí jako zdroj energie. Premiér Morrison ale hned v úterý Austrálii bránil s tím, že země má nejvyšší investice do čisté energie na osobu na celém světě a že příští rok bude mít 25 % elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.
Podle OSN nicméně Austrálie figuruje mezi zeměmi, které v roce 2030 nesplní cíle dané Pařížskou dohodou o klimatu.
Tuvalu bude na summitu požadovat společné prohlášení o klimatické změně, které pak bude předloženo Akčnímu fóru OSN o klimatu v New Yorku. Pokud Austrálie nebude souhlasit, ostrovy jsou připraveny na vlastní prohlášení, které bude mířit na velké ekonomiky a znečišťovatele.
Už v roce 2018 byl Morrison zahnán do kouta a podepsal Deklaraci Boe, kde se píše, že klimatická změna je „největší hrozbou pro život, bezpečnost a prosperitu lidí Tichomoří“.
Austrálie si doposud vystačila s balíčky pomoci jako s vyrovnávacím mechanismem ve vztazích s tichomořskými ostrovními sousedy. Nicméně s nástupem Číny se objevuje nová alternativa. Canberra je stále izolovanější.
V roce 2009 Fidži zareagovalo na pozastavení svého členství v Tichomořském ostrovním fóru (PIF) na nátlak Austrálie a Nového Zélandu (kvůli politickým problémům) vytvořením konkurenčního Rozvojového fóra tichomořských ostrovů, kde je členem Čína, ale chybí Austrálie a Nový Zéland. V roce 2014 se po volbách Fidži formálně vrátilo i do PIF a je chápáno jako stále důležitější aktér v tomto prostoru. V případě, že Austrálie, Nový Zéland a jejich západní spojenci nepřistoupí v rámci jednání PIF na ústupky, mohlo by Fidži a jeho premiér Frank Bainmarama pomoci oslabit jejich dosavadní vliv v Tichomoří.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.