Občané ve východní Evropě jsou znechucení korupcí a tím, jak politici ohýbají právo ve svůj prospěch.
Komentátor Tony Barber se ve svém příspěvku pro Financial Times věnuje východní Evropě. Obhajoba právního státu si prý zaslouží podporu západní Evropy.
Článek přinášíme, abychom naši čtenářům ukázali příklad toho, jak Západ smýšlí o východní Evropě. Je signifikantní, že hlavní fotografií původního článku je obrázek slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Pozn.red.
Neliberalismus ustupuje, pochvaluje si Barber. Řada zemí východní a střední Evropy se před deseti lety dostala na šikmou plochu a porušila sliby z doby antikomunistických revolucí.
Není to ale politika EU podporovaná USA, co vyvolalo tento nový trend, píše Barber. Vliv hlavních světových liberálních demokracií byl slabý. Ne, tvrdí Barber, neliberalismus je na ústupu, protože občané, znechucení korupcí a tím, jak politici ohýbají právo ve svůj prospěch, povstali.
Hlavními příklady jsou Rumunsko, Slovensko a Česká republika. Zasáhla je vlna populismu, na vrchol se dostali politici, kteří si půjčili metody od Jaroslawa Kaczynského a Viktora Orbána. Rumunsko a Slovensko potřebovaly hrozivou vraždu, aby byl negativní trend zvrácen.
Vražda 15leté dívky v Rumunsku vyvolala takové protesty a pobouření, že ústavní soud zastavil kontroverzní změny navržené sociálními demokraty. Měla být omezena nezávislost justice, aby političtí kamarádíčci a aktéři velkého byznysu byli ušetřeni vyšetřování z korupce. Již předtím se do vězení dostal Liviu Dragnea, silná postava sociální demokracie.
Na Slovensku se hlavním bodem obratu stala vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, píše Barber. Následné demonstrace ukončily politickou kariéru Roberta Fica, který politice dominoval 12 let. A v březnu tohoto roku vyhrála prezidentské volby Zuzana Čaputová, která protestovala proti korupčnímu klientelistickému systému.
Andrej Babiš, český premiér a miliardář, se drží u moci navzdory masivním protestům, největším od doby Sametové revoluce. Veřejné znepokojení se orientuje na propojení ekonomické a politické moci a na možný konflikt zájmů, který on sám popírá. Jeho čepice s nápisem Silné Česko a jeho trumpovský styl zabodovaly, ale neuspěl v Praze, v liberálním hlavním městě ČR.
Je potřeba vnímat, že střední a východní Evropa nejsou monolit. Nejextrémnější variantou neliberalismu je Maďarsko a jeho premiér Orbán. Ten se dostal v demontáži demokratických institucí nejdál. Polskou variantou je Kaczynski a jeho strana Právo a spravedlnost, která směřuje k vítězství, protože jeho politika oslovuje miliony lidí a opozice je nejednotná.
Protesty v Rumunsku, na Slovensku a v ČR jsou zaměřeny především proti korupci a zneužívání práva, a ne pro liberální reformy západního střihu, píše Barber. A těžko vidět důkazy toho, že by oslabovala nechuť vůči imigrantům, či se zvyšoval zájem o hlubší integraci v EU.
I když je reakce veřejnosti ve svém jádru výbuchem nespokojenosti s úrovní korupce, nespravedlností a špatným vládnutím, zaslouží si západní podporu. Jenže je také možné se podívat na Trumpovu kampaň za znovuzvolení a na Borise Johnsona jako na premiéra Spojeného království a nutně se objeví pochybnosti o podpoře.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.