Centrální banka tvrdí, že její politika je úspěšná. Ostatní to vidí jinak.
Guvernér švédské centrální banky se pohybuje na veřejnosti obklopen bodyguardy. Je to prý proto, že roste nespokojenost s politikou Riksbank. Už pět let jsou úrokové sazby v záporu a švédská koruna je slabá, i když se ekonomice daří dobře.
Záporné úrokové sazby byly zavedeny v roce 2015 a od té doby švédská koruna ztratila vůči euru 15 % své hodnoty. Bývalý premiér Carl Bildt si na tuto politiku stěžuje, tvrdí, že to není pro budoucnost dobré, aby byla švédská koruna takto slabá.
Švédská zkušenost může být zajímavá i pro ECB. Bankovní sektor ve Švédsku se nezhroutil, jak mnozí očekávali, ale těžko najít důkazy, že je politika úspěšná. A může být velice obtížné z ní odejít, píší FT.
FT se také vrací k minulosti záporných sazeb, od Silvia Gesella (spjatého s rozvojem lokálních měn), kterého později v souvislosti s Velkou depresí připomíná J. M. Keynes.
Na začátku krize ji popadla švédská centrální banka, která je známá svými průkopnickými postoji. Byla například jednou z prvních, kdo se pustil do inflačního cílování. A v roce 2009 zavedla zápornou úrokovou míru. To byla jen chvilková záležitost. Ale když se začala objevovat hrozba deflace, pak Riksbank snížila úrokovou sazbu znovu na nulu – a od roku 2015 tomu tak je.
Riksbank tvrdí, že tato politika je úspěšná a pomáhá expanzi monetární politiky. Ostatní o tom ale nejsou přesvědčeni. Spory panují zejména o tom, do jaké míry funguje trasmise, tj. jak moc se negativní úrokové sazby přenáší do chování bank.
Dopad na ekonomiku bude spíš neutrální. Ziskovost bank zůstává slušná, ale slabé koruně se nepodařilo povzbudit export a míra úspor země roste a neklesá.
Zásadní otázka také je, „jak z toho ven“. Švédská ekonomika je v dobré kondici, Riksbank plánuje zvýšit úrokové sazby na konci roku. Kvůli záporným úrokovým sazbám nechávají exportéři svoje peníze jinde, většinou v USA. Pokud by ovšem Riksbank zvýšila sazby v situaci, kdy ostatní půjdou dolů, pak by švédská koruna mohla vyletět vzhůru a začít mohutně posilovat. Což by znovu mohlo oživit strašáka deflace.
Nízké sazby také vyvolaly nárůst na švédském trhu s nemovitostmi. Agresivní zpřísnění monetární politiky by mohlo vést k chaosu na trhu. Kritici tvrdí, že by Riksbank měla zvážit politiku cílování inflace. Ale možná pro aktuální chvíli nebude zbytí, než se držet záporných úrokových sazeb. Trčíme v prostředí nízkých úrokových sazeb (nadlouho) a bude těžké odejít, uvádí analytik Hammer.
Ilustrační foto: Autor: Øyvind Holmstad – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26829873 (budova centrální banky ve Stockholmu)