Rozhovor: Jakou roli hraje vlk v přírodě, a komu a proč vadí jeho návrat, jsme se ptali v našem rozhovoru Jiřího Gutha z Ministerstva životního prostředí.
!Argument: Do české krajiny se vrátili vlci, rysové a v menším medvědi. Občas se objeví hlasy, že tato zvířata do moderního Česka „už“ nepatří. Patří?
Jiří Guth: Musím předeslat, že na mém názoru v praxi mnoho nezáleží (na Ministerstvu životního prostředí mám na starosti úplně jinou agendu) a je to tak dobře – přeci jen máme jakous takous demokracii a ti, kdo jsou k rozhodnutí zmocněni, mají vyslechnout různé hlasy a argumenty a najít co možná celospolečenské a dlouhodobé optimum. Můj osobní názor – příspěvek do té rozpravy je ten, že vlk do české přírody rozhodně patří. Antagonismus vlka a modernity můžeme s čistým svědomím odmítnout, to je vulgární, zploštělý, technokratický přístup. Jinak je tomu ale s názorem, že vlk do ČR „zatím“ nepatří. Nejsem sociolog, ale bohužel mi dává smysl, že významní „uživatelé“ české krajiny na návrat vlků nejsou připraveni – a ochrana přírody nemá kapacitu, prostředky a čas na potřebou osvětu, „přípravu půdy“ a společenského vědomí na návrat vlka. Problémy jsou zejména u některých myslivců – u těch, kteří mají ke každému vrcholovému predátorovi apriori podezíravý, skrytě konkurenční vztah. V případě rysů se to postupně zlepšuje už víc než tři desítky let a zatím ještě nelze mluvit o uspokojivém stavu. Podobný případ jsou otravy orlů a dalších dravých ptáků. Vlk představuje také větší nebezpečí (než rys) pro některá pasená zvířata, hlavně ovce. Tam si zase mnoho zemědělců zvyklo na všemožnou společensko-politickou podporu a vstřícnost (vyjádřenou nejen, ale především v investičních a každoročních provozních subvencích) a nutnost ochrany před vlkem pro ně představuje novou „komplikaci“.
!A.: Jakou roli hraje v české přírodě konkrétně vlk?
J.G.: Vlk hraje velmi důležitou roli při ochraně lesa. Redukce stavů spárkaté zvěře je totiž nutnou podmínkou pro obnovu a stabilizaci lesních porostů. Zjednodušeně řečeno: zvěř okusuje mladé listnáče a jedle, takže buď vůbec neodrostou, nebo je třeba je velmi nákladně před okusem chránit. Myslivci tuto potřebnou redukci v ČR, při vší úctě (ano, k některým myslivcům chovám úctu) naprosto nedokáží zajistit. Na otázku ale zatím nelze odpovědět přesně, protože vlk má velmi široké spektrum potenciální potravy a zatím nevíme, jak (pokud vůbec) se budou vlci v Čechách a Moravě specializovat. Podle dostupných věrohodných informací jsou například v Karpatech nejdůležitější složkou vlčí potravy jeleni, ale na východním Slovensku nebo v Itálii je nejčastější kořistí prase divoké, v nově osídlených oblastech v Německu srnec a v severním Bělorusku zajíc.
!A.: Vlci, kterých má být v ČR asi 70, vadí nejvíce zemědělcům, protože jim způsobují škody. Má tento starý problém nějaké moderní řešení? Ministerstvo životního prostředí říká, že na jedné straně chce zajistit existenci vlka v české přírodě jako volně žijícího zvířete, na straně druhé chce ale minimalizovat hospodářské škody a konflikty.
J.G.: Řešení nemusí být nijak “moderní”, opravdu stačí správný a správně udržovaný ohradník a zejména ovčácký pes. Obojí už je dotováno, takže zbývají problémy (s odpuštěním) v hlavách. Ty se ale dají řešit jen postupně, taktně, důmyslně a složitě. Pro ochranáře je to nový úkol, který zejména v podmínkách hrozícího snižování pracovních míst ve státní správě nestíhají ani zdaleka v takové míře a způsobem, jaký by byl potřeba.