Nová strategie počítá s růstem vývozu uhlí na trhy do Asie. Překážkou je zatím nedostatečná infrastruktura.
Ruská těžba uhlí vzroste k roku 2024 o 9,3 až 20,7 % ve srovnání s rokem 2018, tedy na 480 – 530 milionů tun. Vyplývá to z materiálu ruské vlády o energetické strategii Ruska do roku 2035. Předpokládá se tak jednak zvýšení domácí spotřeby (o 12 % k roku 2035) a také zvýšení podílu ruského uhlí na exportních trzích, a to o 11 procentních bodů, na 25 %.
Hlavními dovozci ruského uhlí mají být země tichomořsko-asijského regionu, jihovýchodní Asie, Blízkého východu a Afriky. Nicméně skutečnost, že země jako Indie a Čína se od uhlí z ekologických důvodů odklánějí, povede k nejistotě na trhu s uhlím, píše dokument. V západních zemích bude podle dokumentu spotřeba uhlí za 40 let nulová, ovšem v zemích tichomořsko-asijského regionu bude uhlí stále hrát významnou roli.
V následujících deseti letech se nedá čekat vyšší růst spotřeby uhlí než 1 %, pokud k růstu vůbec dojde. Zdrojem růstu bude v takovém případě Asie.
Letos v červenci se cena ruského uhlí v Evropě snížila na minimum od roku 2016, za 47 dolarů za tunu je na hraně ziskovosti.
K diverzifikaci vývozu uhlí na východ potřebuje Rusko železniční a přístavní infrastrukturu – znamená to rozšíření Transsibiřské magistrály a BAMu. Obě železnice se modernizují od roku 2012. Export uhlí na východ už od roku 2016 převyšuje vývozy na západ. Ovšem podle expertů není probíhající modernizace a rozšíření kapacity obou železnic vzhledem k plánům na vývoz uhlí k roku 2035 dostatečná a měla by být zvážena výstavba nových cest.
Problematičnost vývozu ruského uhlí se projevuje i na nárůstu vývozů ruského zemního plynu, a to i do Číny.