Politolog Zdeněk Vopat míní, že v krátkodobé perspektivě se světový konflikt i přes četná napětí a konflikty (naštěstí) očekávat nedá.
Ve svém článku pro Parlamentní listy z 2. října tohoto roku vyslovuje významný politolog Oskar Krejčí obavu ze současné mezinárodní situace. Druhého srpna tohoto roku zanikla totiž rusko-americká Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu odpalovaných ze země. Oskar Krejčí se obává, že i další smlouvy o kontrole zbrojení nebudou prodlouženy. Spojené státy přinejmenším od poloviny roku 2018 naléhají na své spojence, aby zvýšili svůj rozpočet na obranu.
Lze tedy souhlasit s profesorem Krejčím, že pokud jde o mezinárodní situaci, dochází na straně jedné k horečnému zbrojení a zároveň k rušení smluv o omezení zbrojních systémů na straně druhé. V této situaci by se skutečně mohlo zdát, že se přibližujeme k možnosti katastrofální třetí světové války.
V následujících řádcích bych rád s tímto názorem alespoň v krátkodobé perspektivě polemizoval a vyslovil předpoklad, že za prezidentství Donalda Trumpa je třetí světová válka nepravděpodobná. K této úvaze mě vedou následující skutečnosti.
7. dubna 2018 došlo v syrském městě Dúmá k chemickému útoku, ze kterého „západní“ země obvinily syrskou vládu, která však toto obvinění popřela. Odpovědí na údajný syrský chemický útok bylo o týden později odpálení asi 100 raket na syrské cíle ze strany USA, Francie a Velké Británie. Zatímco „západní“ spojenci tvrdí, že tento útok znamenal velkou ránu pro syrskou armádu, o tomto tvrzení je možné spekulovat, neboť při něm nedošlo k žádným obětem na životech.
V červnu tohoto roku sestřelil Írán americký špionážní dron, zatímco podle Íránu se tento dron nacházel v íránském vzdušném prostoru, podle USA se tento dron nacházel v mezinárodních vodách. V reakci na tuto událost USA připravovalo vojenskou akci vůči Íránu, kterou však 10 minut před jejím započetím prezident Trump odvolal.
14. září tohoto roku byly zasaženy ropné instalace Saúdské Arábie, což mělo za následek okamžité zvýšení cen ropy. Saúdská Arábie z tohoto útoku obvinila Írán, který ovšem toto obvinění odmítl. Naopak se k útoku přihlásili jemenští Húsiové, kteří jsou terčem útoků vedených saúdsko-arabskou koalicí. I když USA podpořily tvrzení Saúdské Arábie a obvinily z útoku Írán, prezident Trump opět vojensky nereagoval.
Ve středu začala turecká vojenská operace proti části Sýrie kontrolované kurdskými milicemi a jejich spojenci. Ačkoliv USA o chystaném útoku věděly a vyjádřily nad ním nevoli, stáhly předem své vojáky z oblasti možných bojů. Prezident Trump odmítl vojenské angažmá USA ve prospěch Kurdů se slovy, že Kurdové za druhé světové války USA v bojích proti Německu také nepomohli.
Z těchto skutečností vyplývá, že na straně jedné je možné od Trumpovy administrativy očekávat zvýšené výdaje na zbrojení a nátlak na americké spojence, aby nakupovali zbraně vyrobené americkými zbrojovkami. Avšak na straně druhé prezident Trump (jak se zdá) nespěchá se započetím vojenských konfliktů v zahraničí. To koresponduje s předvolební kampaní Donalda Trumpa, kterou je možné charakterizovat heslem „Amerika především“.
Postoj prezidenta Trumpa dává za pravdu škole liberalistů, kteří tvrdí, že mezinárodní obchod je nejlepší pojistkou proti válečným konfliktům. Prezident Trump je především obchodník, nikoliv voják. Jeho strategií se zdá být snaha zmírnit nebo zastavit americký ekonomický pokles, a nikoliv vtahovat USA do vojenských konfliktů, jejichž úspěchy mohou být nejisté, ale jejichž následky mohou být fatální. Proto se domnívám, že v dohledné době, za prezidentství Donalda Trumpa je třetí světová válka velmi nepravděpodobná.