Podle společného rusko-ukrajinského výzkumu veřejného mínění má 56 % Rusů pozitivní vztah k Ukrajině. 54 % Ukrajinců jim to oplácí dobrým vztahem k Rusku.
Ruští sociologové zaznamenali rekordní zlepšení vztahů Rusů k Ukrajině. 56 % dotázaných má k Ukrajině pozitivní vztah. Jedná se o rekord v tzv. post-krymské době, píší noviny RBK. Odborníci si zlepšení spojují se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina a se změkčením rétoriky vůči Ukrajině.
Ruské Centrum Levada a Kyjevský mezinárodní ústav sociologie připravili společný výzkum, který sleduje, jak se obyvatelé obou zemí vidí navzájem.
Výzkum ukazuje, že většina má v obou zemích k sousední zemi (na Ukrajině k Rusku, v Rusku k Ukrajině) pozitivní vztah. Od začátku roku se zvláště zlepšil vztah Rusů k Ukrajině a vztah Ukrajinců k Rusku se zhoršil jen v rámci statistické chyby.
V obou zemích panuje názor, že obě země by měly zůstat nezávislými státy a že by jejich vztahy měli být přátelské, s otevřenými hranicemi, bez víz a cel.
V době od února do září 2019 se podíl Rusů, kteří hodnotí svůj vztah k Ukrajině jako dobrý, zvýšil. 56 % dotázaných vnímá svůj vztah k sousedovi jako dobrý, z toho 47 % jako dobrý a 9 % jako velmi dobrý. Od dubna 2014 je to nevyšší číslo. V září 2013 mělo 69 % dotázaných Rusů k Ukrajině dobrý vztah, v březnu 2014 se pozitivní vztah snížil na 52 %.
Socioložka Karina Pipija je toho názoru, že volba Volodymyra Zelenského a jeho první kroky v úřadu prezidenta zlepšení napomohly a umožnily přelomový posun negativního vztahu ve prospěch dobrého. Zelenskij měl jako kandidát také sympatie u Rusů.
V případě Ukrajiny se vztah Ukrajinců k Rusku během února až září 2019 výrazně neměnil. V únoru deklarovalo 57 % Ukrajinců, že mají dobrý vztah k Rusku (42 % dobrý, 15 % velmi dobrý). V září 2019 se jednalo o 54 % dotázaných. Vzhledem k tomu, že posun je v rámci statistické chyby (3-3,5 %), nemohou sociologové dojít k závěru, že by se vztah zhoršil.
Z hlediska trendů se vztah zlepšování či oteplení začal projevovat už v roce 2015. Nyní došlo k tomu, že se podíl lidí s dobrým vztahem k sousedovi vyrovnal, a to díky růstu pozitivních nálad v Rusku.
„V podmínkách války to nejsou špatné výsledky,“ řekla k tomu ředitelka ukrajinského sociologického fondu Demokratická iniciativa Irina Bekeškinová. Podle jejích slov mají k Rusku tradičně dobrý vztah starší lidé narození v SSSR, konflikt vidí jako něco, co se musí přečkat. Obyvatelé východu a jihu Ukrajiny mají k Rusku rovněž dobrý vztah.
Druhá část výzkumu se týkala toho, jak by měly vypadat vzájemné vztahy obou zemí. V Rusku se snížila podpora pro uzavřené hranice s Ukrajinou z 32 na 23 %. 54 % dotázaných podporuje přátelské vztahy dvou nezávislých zemí, bez hranic, víz a cel. 19 % si přeje spojení obou zemí. Od roku 2014 to je rekordní podíl (v roce 2014 bylo za sjednocení 28 %).
49 % Ukrajinců chce, aby obě země měly otevřené hranice, bez víz a cel. 41 % by ale dalo přednost zavřené hranici. A jen 3 % Ukrajinců si přeje sjednocení obou zemí. Do roku 2014 se zastánci sjednocení pohybovali mezi 10 až 20 %.
Na obou stranách panuje naděje na zlepšení dvojstranných vztahů, míní politolog Oleg Ingnatov. Důvodem je jednak změna vlády na Ukrajině, jednak únava z konfliktu na obou stranách. Společnost v obou zemích je unavená a nepřeje si další konfrontaci. Otázkou ovšem bude to, do jaké míry bude oteplení vztahů udržitelné.
Podle mínění ukrajinského sociologa Vladimira Paniotty je zlepšení vztahů Rusů k Ukrajincům důsledkem změkčení rétoriky na ruských federálních kanálech. Podle něj je ruské veřejné mínění formováno federálními televizními kanály. Jak připomenul, Vladimir Putin na jednání Valdajského klubu ruské televize za způsob informování o Ukrajině kritizoval.