Jaké varování přinesla americkým spojencům turecká invaze do Sýrie?

Zdeněk Vopat ve své glose míní, že automatické spoléhání se na pomoc Spojených států se ve světle posledních události ukazuje jako omyl.

Minulý týden ve středu 9. října zahájila turecká armáda plánované vojenské operace vůči kurdským ozbrojeným jednotkám působícím na severu Sýrie. Pokud Kurdové očekávali pomoc od amerického prezidenta Donalda Trumpa, museli být zklamáni. Prezident Trump se totiž nechal slyšet, že: „Kurdové bojují o svoje území, jen abyste tomu rozuměli. Bojují o svoje území. A jak dnes (ve středu) někdo napsal v jednom velmi, velmi silném článku, nepomohli nám ve druhé světové válce, nepomohli nám s Normandií například…Kromě toho jsme vynaložili obrovské peníze na pomoc Kurdům, co se týče munice, co se týče zbraní.“

Tyto věty by si spojenci USA měli dobře pamatovat. Prezident Trump tak dal jasně najevo, že USA nebudou nutně bojovat za zájmy svých spojenců. Respektive: že se USA ve své zahraniční politice nebudou řídit morálními závazky, ale pouze svým vlastním prospěchem. Je velmi těžké si představit, jak by Kurdové mohli bojovat po americkém boku při vylodění v Normandii. Naštěstí pro Českou republiku, čeští vojáci se na tomto vylodění podíleli, i když jejich účast byla spíše symbolická. Problémem pro Česko může být skutečnost, že se nepodílela na válce ve Vietnamu, ani na tzv. druhé irácké válce, i když se prezident Václav Havel připojil svým podpisem k výzvě „ochotných“, na podporu připravované americké invaze.

Vždy se najde ospravedlnění, proč pomoci svému spojenci, nebo naopak pomoc odmítnout. Jednou to může být neúčast při vylodění v Normandii před 75 lety, po druhé neúčast třeba ve vietnamské válce nebo v druhé irácké válce. V každém případě není možné se automaticky spoléhat na pomoc USA. I když by se tato slova dala vykládat jako kritika amerického prezidenta Trumpa, opak je pravdou. Proč by se měly nechat USA nechat „zatáhnout“ do konfliktu, který neohrožuje americké zájmy. Proč by například USA měly na obranu Pobaltí riskovat jaderný konflikt s Ruskou federací? Nejde mi zde o kritiku v tomto případě prozíravé americké zahraniční politiky. Tato glosa se jen snaží upozornit americké spojence, včetně České republiky, že ve své obranné doktríně se nemohou zcela spoléhat na automatickou vojenskou pomoc ze strany USA.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.