Asie sice roste, ale chudoba a nízké mzdy stále nutí lidi odcházet za prací do zahraničí. Na venkově převládá neformální sektor.
Simon Roughneed píše pro Asia Times o prekarizovaném postavení pracovníků v oblasti Asie – Pacifiku. Data Mezinárodní organizace práce ukazují, že 70 % pracovníků této oblasti se nachází v tzv. neformálním sektoru.
Asie sice roste, ale chudoba a nízké mzdy stále nutí lidi odcházet za prací do zahraničí, připomíná Roughneed. Vietnamské HDP na hlavu se sice posledních 15 let zvýšilo pětkrát, ale tragédie s mrtvými migranty nalezenými v britském kamionu ukazuje, že chudoba je ve venkovských oblastech Vietnamu stále rozšířená.
Venkovské oblasti po celé Asii jsou ovládány tzv. neformálním sektorem, zde neplatí ani sociální ochrana ani regulace. Právě Vietnam je zemí, v níž se rozsah neformální ekonomiky podceňuje.
V zemích jako Nepál nebo Kambodža je podíl pracovníků v neformálním sektoru, tedy bez jakékoliv ochrany, přes 90 %. V bohatém Japonsku naopak pod dvaceti procenty. Světová banka uvádí, že v Indii je v kategorii „sebezaměstnaný“ až 76 % pracovníků. Zpráva MMF zase očekává, že indická ekonomika předhoní USA a dostane se na druhé místo za Čínu v kategorii „motor světové ekonomiky“. Jenže ani to nemusí znamenat, že se Indii podaří modernizovat ekonomiku a snížit velikost neformálního sektoru.
Autor se rovněž domnívá, že nejen v Indii mohou za vysoký podíl neformálního sektoru příliš přísná pravidla na pracovním trhu a chabá kvalita institucí. Pomohl by zde i rozvoj infrastruktury, což jsou často státní zakázky, a tedy i státem placená pracovní místa. UNCTAD ve své pravidelné zprávě upozorňuje i na daňové souvislosti příliš velkého neformálního sektoru.
Neformální sektor může být také faktorem, který pohání nelegální migraci, jak se ukázalo v tragickém britském případu.
V Thajsku pracuje odhadem 4,9 milionů zahraničních pracovníků z chudších zemí (Kambodža, Laos). Také Malajsie přitahuje zástupy pracovníků, například z Nepálu či Indonésie, a právě ti se stávají součástí neformálního sektoru.
Singapur je nesmírně bohatý, v HDP na hlavu bohatší než řada západních zemí, i zde ale v neformálním sektoru pracuje například 200 000 Filipínců. Filipínská ekonomika sice dynamicky roste, přesto se Filipínci musejí spoléhat na remitence, tedy převody (mezd) ze zahraničí, které v roce 2018 činily 32,2 mld. dolarů.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.