Setrváváním v úřadu kancléře Merkelová ohrožuje svůj vlastní politický odkaz. Německo i EU potřebují novou krev.
Komentátor Tony Barber píše pro Financial Times, že kouzlo Merkelové je pryč.
Barber na začátku shrnuje špatné zprávy. Koronavirus může globální růst snížit na polovinu. Na jižní hranici EU se připravuje nová migrační krize, a to kvůli syrské provincii Idlíb. Do toho se lídrům EU nepodařilo dohodnout ani na základech rozpočtové rámce na dalších sedm let.
Temná mračna se hromadí nad Evropou, jsou ohroženy zásadní německé zájmy. Německé vedení ale nemá tah na branku, protože je paralyzováno domácí situací. Nic se nezmění, dokud Angela Merkelová neodstoupí, píše Barber. Musí odejít dříve než v roce 2021.
V Německu se kancléři příliš nestřídají, přiznává Barber. Čím déle se ale bude Merkelová u moci držet, tím spornější nakonec bude její odkaz. Jistě, jen ona sama, i když je kancléřkou již popáté, není odpovědná za hromadění všech problémů, jako jsou eroze západního liberálního řádu, rozpad osy USA – EU a slabost EU v ekonomické a zahraniční politice.
Ne všechny souvisí přímo s Angelou Merkelovou. Německo je stále stabilní země. Nabízí se srovnání s Itálií, která se ocitá ve stagnaci už dvacet let. Nebo s Velkou Británií, která chaoticky odchází z EU. Nebo se Španělskem, které je zmítáno katalánskou krizí. Pak je tu také Belgie, která ani není schopna sestavit vládu.
Ale Merkelová musí nést svůj podíl viny, tvrdí nadále Barber. Její styl vládnutí na principu velkých koalic zásadně změnil fungování politického systému v Německu, rozštěpil ho a polarizoval. Existence Alternativy pro Německo (AfD) je výsledkem této polarizace.
A co víc, vztah k AfD štěpí i německou CDU. Někteří by se rádi inspirovali rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem a vzali AfD do vlády. V Hamburgu kancléřština CDU v nedávných volbách zcela propadla. Zisk 11 % podpory voličů je tristní. Jde to na vrub Merkelové, která nezvládla předání moci a její plán s nástupkyní Annegret Kramp-Karrenbauerovou dopadl neslavně. AKK rezignovala za 14 měsíců ve funkci.
Barber tvrdí, že velké šance na sjezdu CDU v dubnu má Armin Laschet, který je zemským předsedou Severního Porýní – Vestfálska. Jenže Laschet vidí syrského prezidenta Bašára Asada jako garanta míru v Sýrii a preferuje zachování uhelných elektráren, děsí se Barber.
Rovněž ekonomické dědictví Merkelové je sporné. Přebytky rozpočtu na jedné straně a žalostně nízké veřejné investice na straně druhé. Německý bankovní systém je velice roztříštěný, kritizuje dále Barber. Tento sektor odporuje ideji evropské bankovní unie.
Hrozivý je ale především propad v technologiích. Německé firmy střední velikosti, často rodinného typu, jsou pro digitální éru žalostně nepřipravené, tvrdí dále autor komentáře.
Nebude to ale Angela Merkelová, kdo poskytne novou injekci německé ekonomice. Kancléřka problém nechá „v klidu“ a bude se dál koncentrovat na přebytky rozpočtu, které se nespotřebovávají.
Německo a EU potřebují novou krev. Jakmile CDU najde svého předsedu, potom musí Merkelová odejít z úřadu kancléřky a volby musejí být co nejdříve, zakončuje Barber.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.