Soukromé firmy a státy se snaží najít rychle očkování proti nemoci COVID-19. Otázky vznikají kolem patentů a rovné dostupnosti léku.
Čína představuje jednoho z čelných kandidátů v soutěži o vakcínu proti nemoci COVID-19. Rostou ale obavy z toho, že to bude nacionalismus a komerční zájmy, co naruší rovný přístup k očkování, píše pro Asia Times Alan Boyd.
Vyhlídky Číny jsou silné vzhledem k tomu, že už tři čínské instituce dostaly povolení k testování na lidech. Deník čínské vlády Global Times publikoval článek, ve kterém se mimo jiné píše, že si Čína nemůže dovolit prohrát probíhající závod o novou vakcínu.
Mezitím v USA vyhlásil prezident Donald Trump nezvyklou národní kampaň, v níž se účastní farmaceutické firmy, armáda a státní agentury – cílem je mít lék povolený v lednu.
Boyd připomíná, že výzkum platí daňoví poplatníci, zatímco soukromé farmaceutické firmy finančně neriskují – americký model vojensko-soukromé spolupráce připomíná ten čínský. Zdravotnické organizace mají obavy z toho, že obě země poskytnou očkování nejprve samy sobě, i když potřeba použití bude větší jinde.
Organizace WHO varovala před takovou polarizací výzkumu léku s tím, že bude mít podle slov jejího šéfa „hluboké důsledky“. WHO zahájila 23. dubna spolupráci, která má zajistit, aby se technologie proti viru dostaly každému. Jenže problémem je, že organizace neví, jak tohoto cíle dosáhnout.
Další seskupení zdravotnických organizací a dárců s názvem „COVID-19 Vaccine Development Taskforce“ (Jednotka pro vývoj vakcíny proti COVID-19) se snaží najít způsoby, jak vakcínu vyrobit a financovat její užití ve všech zemích. Koalice pro inovace v epidemické připravenosti (CEPI) míní, že financování v rozsahu 2 miliard dolarů bude potřeba k vývoji až třech očkování během 12 až 18 měsíců. Jde o financování výzkumu, ne výroby. CEPI říká, že je třeba zajistit, aby v přístupu k očkování proti nemoci COVID-19 nepřevažovaly komerční zájmy.
CEPI vznikla v reakci na to, že farmaceutické firmy v roce 2014 přestaly pracovat na očkování proti Ebole pro západní Afriku. Důvodem bylo, že by vakcínu nemohly zpeněžit a mít z ní zisky.
Také vlády nesou díl viny, protože upřednostňují vlastní zájmy. V roce 2009 západní země nahromadily zásoby vakcíny proti prasečí chřipce pro sebe, zatímco chudé země byly mnohem více infikovány a očkování potřebovaly ve větším rozsahu.
Překvapivě se ale akcionáři některých farmaceutických společností postavili proti konkurenčnímu boji o vakcínu. Achmea Investment Management, což je skupina akcionářů 15 největších farmaceutických firem, vydala seznam principů, které si přejí naplnit. Mezi nimi je vývoj testů, léků a očkování. Odmítla prioritu krátkodobých finančních úvah a soutěže.
V Evropě je asi 119 kandidátů na vývoj očkování proti nemoci nový. CanSuini Biologics a pekingský Ústav při biotechnologii jsou ve druhé fázi testování vakcíny na lidech. Šest firem v USA, Kanadě, Británii a Číně je v první fázi omezeného testování na lidech. V nejbližších týdnech přibude několik dalších kandidátů, píše Boyd.
Mezitím se zdravotničtí lobbisté snaží tlačit na uvolnění pravidel pro patenty a licence, aby chudší země mohly vyrábět vlastní generické verze léku.
Indie, Izrael nebo Thajsko už mají povinné licenční zákony, aby obešly ochranné patenty velkých farmaceutických firem a zajistily si tak léky především na HIV/AIDS. Zdá se ale, že velké farmaceutické firmy budou dělat ohledně vakcíny na nemoc COVID-19 drahoty.
Americká biotechnologická firma Gilead zajistila, že lék Remdesivir se dostal do kategorie tzv. „sirotčího léku“ – to znamená léku na vzácnou nemoc, čemuž pak odpovídá ochrana patentem. Firma Gilead nakonec ale ustoupila veřejné kritice a požádala o změnu kategorie. Americké zdravotnické organizace nezpochybnily ani jeden z těchto požadavků biotechnologické soukromé firmy.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.