Přečetli jsme: Jaká je vlastně politika americké centrální banky – FEDu ve vztahu k úrokovým sazbám a zvláště pak sazbě na nadměrné rezervy, která zvyšuje úrokové sazby?
Když americký FED zvyšuje úrokové sazby, což se očekává v letošním roce hned několikrát, pak tak činí i pomocí „sazby na nadměrné rezervy“ (Interest on excess reserves, IOER). Jak uvádí The Economist (18.3.2017), je tato obskurní sazba je vysoce kontroverzní. Jeb Hensarling, republikán z komise Kongresu, která nad FEDem vykonává dozor, ji nazývá „dotací“ pro největší americké banky.
Je potřeba se podívat na hospodaření FEDu. V roce 2016 vydělal na příjmech z úroků ze širokého portfolia cenných papírů 111,1 mld. dolarů. Jenže také zaplatil velkým bankám, např. JP Morgan Chase, Wells Fargo a dalším asi 12 mld. dolarů na úrocích za nadměrné rezervy uložené u bank FEDu. Tyto platby jsou jednak pro FED vrcholně nepopulární, ale také zásadní pro monetární politiku.
Asi před deseti lety, aby mohl FED lépe kontrolovat krátkodobé úrokové sazby, dal mu Kongres povolení platit úrok za nadměrné rezervy, tedy větší, než jsou povinné minimální požadavky. Tato politika byla poprvé aplikována během finančních krize v roce 2008.
Jenže dnes se z IOER stal primární nástroj monetární politiky, zásadní pro stanovování sazby federálních fondů.
Tyto sazby se ocitly pod palbou kritiky právě v Kongresu. Jestliže banky mohou uložit své peníze u FEDu, mají méně pobídek, aby půjčovaly firmám a spotřebitelům. Asi polovinu nadměrných rezerv drží 25 největších amerických bank. Třetina z nich jsou, k hrůze Kongresu, banky zahraniční. A tyto dvě skupiny mají podíl asi 85 % na výplatě úroků FEDem.
Mnoho analytiků ovšem tvrdí, že tyto platby, které tvoří méně než 2 % celkových příjmů bank, jsou triviální záležitostí. Tvrdí, že banky by raději získávaly vyšší výnosy někde jinde, a že skutečným výhercem současného uspořádání je vláda. Nadměrné rezervy pomáhají financovat rozvahu FEDu ve výši 4,5 bilionů dolarů, která pro Ministerstvo financí vytvořila osmkrát vyšší příjem, než bylo v roce 2016 zaplaceno na úrocích.
Debata se zřejmě ještě zintenzivní. Americké banky drží v nadměrných rezervách asi 2,1 bilionů dolarů. Jak budou sazby stoupat, náklady na placení úroku porostou také – podle odhadů FEDu tento rok na 27 mld. dolarů, v roce 2019 na 50 mld. dolarů. A to může být příliš mnoho. Mark Calabria z CATO Institutu říká, že „platit bankám 50 mld. dolarů ročně, aby nepůjčovaly“, může být politicky neudržitelné.
Jenže upravovat současné uspořádání může být ještě dražší. Bez IOER by se banky mohly pokoušet půjčovat si nadměrné rezervy mezi sebou, a krátkodobá sazby by mohla zkolabovat. K udržení kontroly nad monetární politikou a zároveň k vyvarování se nárůstu inflace, by pak FED musel rychle prodávat aktiva, aby ze systému stahoval rezervy. Toto narušení, jak ukazuje nedávná analýza, by mohlo být „pro daňové poplatníky velmi drahé.“