Další případy zabití Afroameričanů posunuly současnou debatu o rasismu a policii v USA k bodu zlomu.
Historici tvrdí, že dějiny se neopakují. V případě letošních nepokojů v USA platí, že se rýmují, píše Robert Green II pro časopis Jacobin o historické paralele současných rasových nepokojů, kterou bylo tzv. „rudé léto“ roku 1919. Green si všímá, že rasové nepokoje v létě 1919 také vypukly v kontextu pandemie tehdy španělské chřipky, která v USA zabila asi 675 tisíc Afroameričanů. „Rudé léto“ začalo rasovými útoky proti Afroameričanům, kteří se pak snažili spolu s levicovými silami organizovat a postavit na odpor, některé z nich spíš připomínaly pogromy proti „černochům“.
Dnes jsou lidé po celých Spojených státech znechuceni poslední vraždou Afroameričana, kterou zachytila kamera. Ve státě Georgia byl letos zastřelen jiný Afroameričan, Ahmaud Arbery, jehož vrazi tvrdili, že jim Arbery připomínal jednoho z místních lupičů a že se prostě jen bránili. Tento argument nejdříve podpořil i místní státní zástupce, který odmítl případ dál řešit, později však za jeho vraždu policie zatkla dva muže.
Smrt dalších Afroameričanů posunula současnou debatu o rasismu a policii v USA k bodu zlomu, míní Greene. Minulý čtvrtek došlo k podpálení policejní stanice v Minneapolisu – jednalo se o reakci na zabití George Floyda. K dalším nepokojům ze stejného důvodu došlo také v Lousville. Během víkendu pak demonstrace vypukly po celých Spojených státech.
Zabití zaznamenané kamerami dnes nabízí srovnání s fotografiemi lynčování ze začátku 20. století. Nekrvavější vlna násilí proti Afroameričanům během „rudého léta“ proběhla v Elainu (Arkansas), kde se místní Afroameričané snažili zorganizovat, bylo jich zabito asi 200, ale přesné číslo není do dnešních dnů známé.
Smrt Arberyho podle Greena ukazuje na dědictví rasistické ostražitosti v USA. I pouhá úvaha o tom, kde se Afroameričan může nebo nemůže pohybovat, je velmi politická a zakořeněná v rasové hierarchii. Města, ve kterých byli Afroameričané zabiti nyní, korespondují s boji z minulosti, jak detailně ukazuje článek. Například Minneapolis, píše Green, je městem, které je hrdé na svůj rasový liberalismus, ale má hluboké dějiny policejního násilí. Jen v letech 2009-2019 bylo 60 % obětí policejní střelby z afroamerické komunity města, v němž žije 20 % Afroameričanů.
V současnosti dochází k protestům a demonstracím proti rasismu v kontextu pandemie koronaviru, která je pro afroamerické komunity zvláště velkým problémem, a to díky škrtům a ekonomickému zbídačení. Heslo „Na černých životech záleží“ (Black Lives Matter) dostává nový smysl. Během „rudého léta“ 1919 se Afroameričané snažili na různých místech země bojovat proti rasismu. V roce 2020 se podle Greena demonstrace po celé zemi snaží o svržení brutálního rasistického společenského pořádku. Je to „rudé jaro“, končí Green.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.