Erdogan dal najevo, že spojencem bude podle vlastních pravidel

Turecký prezident přijal náboženský nacionalismus za svůj a pohrdá citlivými body spojenců, ukázal případ Hagia Sofie.

Rozhodnutí Mustafy Kemala Atatürka z roku 1934 udělat z budovy Hagia Sofia muzeum bylo symbolické. Symbolické je i rozhodnutí současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vrátit budově status mešity, píše úvodník britských The Times (13/07/2020:27). V Atatürkově případě šlo o symbol tureckého sekularismu a spolehlivosti Turecka jako spojence Západu. Nyní, v případě Erdogana, se jedná o znak toho, do jaké míry Erdogan přijal náboženský nacionalismus za svůj a jak pohrdá city spojenců, míní noviny.

Erdogan je náboženským konzervativcem, ale ke kampani, která se snažila o změnu muzea v mešitu, se připojil teprve nedávno. Změna názoru souvisí se zhoršením jeho politického postavení, podpora Erdoganovy strany AKP se propadá, v minulém roce strana prohrála komunální volby v Istanbulu, který býval Erdoganovou baštou. Nové politické strany odpadlé od AKP ohrožují Erdoganovu pozici u náboženské pravice. Turecko se navíc potýká s ekonomickými problémy, během posledních dvou let probíhá již druhá ekonomická recese. Rozhodnutím ohledně Hagia Sofie se Erdogan snaží získat domácí politické body, píše úvodník, přestože za ně Turecko nejspíš zaplatí v zahraničí. Rozhodnutí posílilo napětí mezi Tureckem a Řeckem, odsoudila ho Ruská pravoslavná církev, kritizovala je i americká vláda. Zvláštní zájem nyní vzbuzuje osud byzantských fresek, které jsou chráněny podle pravidel UNESCO.

V obecnější rovině se západní spojenci Turecka budou obávat toho, kam Erdoganův obrat k náboženskému nacionalismu může vést. Erdogan od likvidace puče v roce 2016 posílil své pozice, referendum v roce 2017 mu, byť s těsným výsledkem, schválilo nové ústavně silné výkonné pravomoci. Erdogan se zároveň s tím vzdaluje ideálům Atatürkova sekulárního státu. Jen během posledních měsíců byli zatčeni čtyři opoziční poslanci a dva novináři za špionáž a terorismus, opozičním televizním kanálům hrozí zákazy. Turecko je stále členem NATO a v západním zájmu je, aby i nadále zůstalo jeho spojencem ve strategicky volatilním regionu. Erdogan ale dává jasně najevo, že tomu tak bude podle jeho vlastních pravidel.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Autor – Kremlin.ru

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.