Jednání francouzského velvyslance s představiteli junty bylo faktickým uznáním situace v terénu…
Jednání francouzského velvyslance v Mali s plukovníkem Assimi Goitou, představitelem junty, která svrhla francouzského spojence prezidenta Ibrahima Boubacara Keïtu, bylo pouhým přiznáním reálné situace v terénu, píší noviny Financial Times (vydání 31/08/20/str. 4) o vývoji v Mali. Bývalá koloniální velmoc musí spolupracovat s kýmkoliv, kdo se ujme vedení, neboť Mali je centrem boje proti šíření džihádismu v oblasti afrického Sahelu.
Francie vojenský puč v Mali odsoudila, Africká unie Mali suspendovala, EU a USA zemi pozastavily vojenskou pomoc a západoafrický regionální blok Ecowas uzavřel hranice s Mali.
Minulý týden vojenská junta bývalého prezidenta země propustila. Obě strany nynějšího politického konfliktu, tedy i junta a její Národní výbor pro spasení lidu, souhlasí s tím, že boj proti džihádismu musí pokračovat. Assimi Goita se v uplynulém týdnu sešel s představiteli EU, USA a s vyslancem OSN.
Francie má v Mali 5100 vojáků a obává se, podobně jako malijská strana, rozšíření džihádistických bojůvek v regionu. Zatímco někteří členové opoziční M5-RFP kritizují francouzské angažmá, junta potřebuje, aby nejsilnější zahraniční aktér v Sahelu zůstal na její straně. Lídři opozice se minulou středu sešli s představiteli junty, jejíž lídr prohlásil, že celé politické spektrum Mali je připraveno sjednotit se. Nicméně analytik Arthur Boutelis dodává, že ve skutečnosti je malijská elita ve vztahu k francouzské vojenské přítomnosti v zemi rozdělená. Ne všichni si podle Boutelise připouštějí, že bez francouzského angažmá by Mali už zkolabovalo. Protiargumentem je, že po osmi letech francouzských protiteroristických operací se v Mali vůbec nic nezměnilo.
Krize v Mali má kořeny v puči v roce 2012 – politické vakuum v důsledku puče bylo zneužito extrémisty. Od té doby byly v Mali investovány miliardy dolarů, do destabilizovaných oblastí bylo vysláno tisíce zahraničních i domácích vojáků. Přesto se během sedmi let francouzského působení v Mali džihádistické bojůvky v oblasti Sahelu rozšířily, jen v roce 2019 zde zahynulo 4 tisíce lidí, což je nejvyšší počet od roku 2012. Násilí se odtud šíří i do sousedních států, Burkiny Faso a Nigeru.
V Mali působí celkem 14 tisíc vojáků mírových jednotek OSN, mise stojí organizaci 1,1 miliardy dolarů ročně. Francie už do malijské mise investovala asi 800 milionů dolarů.
Radost v ulicích hlavního města země poté, co byl prezident Keïta donucen k rezignaci, ukazuje vysokou nespokojenost občanů se správou země. Zahraniční partneři tuto nespokojenost podcenili, míní analytička Ornella Moderanová.
Mali se nyní soustředí na období přechodu. Junta chce do tří let uspořádat nové volby, Ecowas i Francie ale požadují jejich dřívější uspořádání, neboť panují obavy, že stav v zemi se ještě zhorší, že situace opět využijí džihádisté a rozšíří oblasti nestability.
Psali jsme:
- Výcviková mise EU v Mali je pozastavena. EU vycvičila také pučisty
- V Mali rezignoval prezident. Zemi hrozí chaos
- Francie chrání v Mali jen vlastní ekonomické zájmy
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.