Návrh nové legislativy o zákazech vývozů technologií a strategických surovin z Číny může mít v budoucnu zásadní vliv na globální geopolitiku a geoekonomiku.
Čína v minulém týdnu oznámila záměr pokročit s novou legislativou, která má zakázat vývoz strategických surovin a technologií cizím společnostem, které by mohly představovat „hrozbu pro národní bezpečnost“, píše pro Asia Times odborník na mezinárodní vztahy Bhim Bhurtel. Jedná se o první takový zákon v obchodních dějinách Číny. Zákaz by mohl znamenat ukončení vývozu technologií a vzácných surovin firmám z USA a jejich dodavatelům.
Letos v srpnu Čína poprvé od roku 2008 oznámila aktualizaci katalogu technologií, jejichž vývoz bude zakázán či omezen. Jedná se o reakci na obdobnou americkou legislativu „Entity List“, která cílí na čínské firmy Huawei a SMIC (Semi-conductor Manufacturing International Corporation). Čína také učinila kroky k soběstačnosti v případě ekonomického oddělení se (decoupling) od USA. Navíc čínský prezident v projevu na 75. zasedání Generálního shromáždění OSN překvapil pozorovatele slibem, že Čína bude v roce 2060 (nebo i dříve) uhlíkově neutrální.
Dle Bhurtelova mínění bude mít návrh nové legislativy o zákazech vývozů zásadní vliv na globální geopolitiku a geoekonomiku budoucnosti.
Dějiny jsou svědkem, že světový řád se mění v době krize. Druhá světová válka vyústila v dekolonizaci a vznik národně-osvobozeneckého hnutí. Krize spojená s pandemií nemoci Covid-19 zase vytváří prostor pro světový řád, který ovlivní Čína. Čína bude hrát klíčovou roli jako výchozí bod pro ukončení dalšího fenoménu, imperialismu, který USA praktikují jako součást svého světového pořádku.
V post-pandemickém světě dojde k tomu, že se změní geopolitická mapa světa a Čína bude centrem této změny.
Proces úpadku amerického imperialismu, píše autor dále, již začal. Je ale těžké přesně určit jeho průběh.
Imperialismus je pojem, který je dlouho součástí společenských věd. Autoři jako A J Hobson či Vladimir Lenin se tématu věnovali na začátku 20. století. Lenin rozvinul Hobsonovy názory a ukázal, jak imperialismus vedl k první světové válce, kterou vyvolala tvrdá konkurence kapitalistických států v Evropě. Právě marxistické pojetí imperialismu je spojeno s dnešní interpretací amerického imperialismu jako americké ekonomické hegemonie, bez ohledu na to, zda se jedná o přímé nebo nepřímé využití moci.
Ačkoliv prezident Truman v inauguračním projevu sliboval „rozvoj na základě demokratického spravedlivého jednání“, praktikovaly USA imperialismus v celém poválečném světě. Na rozdíl od kolonialismu šly cestou přímého či nepřímého ukládání mezinárodních obchodních pravidel prostřednictvím vojenské síly a strategických zbraní. USA udržely ekonomickou politickou moc ve světě tím, že imperialismus přizpůsobily novým podmínkám. Jako příklad článek uvádí Dohodu z Plaza s Japonskem a dalšími zeměmi v 80. letech, která přibrzdila japonskou hospodářskou expanzi a značně do budoucna ovlivnila japonskou ekonomiku.
Čína měla v minulých čtyřech dekádách bezprecedentní užitek z globalizace a Spojené státy se ocitají v situaci, kdy na ekonomické globalizaci ztrácejí. Pokud se USA nepodaří s Čínou naložit obdobně jako s Japonskem, přijdou o postavení supervelmoci, míní autor. Proto také začaly obchodní a technologickou válku proti Číně.
USA věří, že dokážou zastavit čínský ekonomický a technologický vzestup, neboť s pomocí svých vojenských sil a strategických spojenectví donutí Peking přijmout své vlastní obchodní podmínky.
Čína chce novou legislativou ukázat, že USA nemohou určovat mezinárodní obchodní pravidla samy, jen na základě své vojenské síly či potenciálu a strategických aliancí, a že chybu Japonska nebude opakovat.
V kontextu pandemie USA posilují tlak na Čínu. Američtí stratégové odhadovali, že Čína kvůli pandemii ekonomicky zkolabuje, realita je ale jiná, opačná. Peking se nyní postavil americkému avanturismu a nastartoval pád amerického imperialismu.
Krizi spojenou s Covidem-19 budou sociální vědci a historici v budoucnu vidět jako hlavní nástroj konce amerického imperialismu. Zlomem bodu bude podle autorova hodnocení právě čínský zákaz exportu strategického materiálu a technologií zahraničním společnostem, které představují pro Čínu bezpečnostní hrozbu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.