Turecký lídr se snaží o prosazení myšlenky konsolidovaného a nezávislých kroků schopného Turecka, kterému je cizí bloková solidarita. Proč Rusko tohoto komplikovaného partnera toleruje?
Ruská odbornice na Turecko Irina Svistunovová ve svém článku analyzuje zahraničněpolitické záměry tureckého prezident Recepa Tayyipa Erdogana. V úvodu připomíná, že téměř osmnáct let vlády tureckého prezidenta a jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), strana i prezident skloňují stoleté výročí vzniku Turecké republiky, které připadne na rok 2023. K tomuto datu jsou totiž směřovány strategické cíle Ankary a také data pro dokončení některých vnitřních ekonomických a infrastrukturních megaprojektů. Ovšem v poslední době se Erdogan a jeho strategické plánování začali orientovat na rok 2071, kdy bude tisícileté výročí od bitvy u Mantzikertu, ve které Seldžukové porazili Byzantince. Za Erdogana se výročí této bitvy, která otevřela předkům dnešních Turků cestu do Evropy, začalo pravidelně oslavovat.
Erdogana často kritizují za velké zahraničněpolitické ambice. To mu ale nebrání v tom, slavit opakovaná vítězství v prezidentských volbách. Šance na jeho zvolení v roce 2023 jsou vysoké. Prezident prosazuje myšlenku silného Turecka, které bude konsolidované a bude schopné nezávislých kroků na světové scéně. V turecké společnosti, kde stále převládá imperiální typ myšlení, nacházejí takové postoje podporu. Značné části společnosti imponuje také erdoganovská náboženská renesance.
Mezi výhody tureckého prezidenta patří rovněž úspěšná sociálně-ekonomická ekonomika – balancování mezi tržními reformami a sociálním zabezpečením obyvatel. Díky tomu také mnohým Turkům nevadí, že v očích Západu vypadají jako menší demokraté. Vláda dokončila privatizaci a stát si ponechal ve svých rukou jenom energetiku a dopravu. Došlo k úspěšné diverzifikaci průmyslového odvětví, míní autorka dále.
Hyperaktivní turecká zahraniční politika se ale spíš než o ekonomiku opírá o myšlenku. Erdogan chce posílit globální status Turecka bez toho, že by se zaměřoval jen na politiku v regionu. Příčinou pro napětí s EU a s NATO je, že Ankara staví národní zájmy už dávno nad blokovou solidaritu. Mezinárodní tlak na Turecko využívá Erdogan doma ke konsolidaci své podpory.
Evropský vektor zůstává
Turecko zatím neodmítlo evropský vektor své vnější politiky, i když o možnostech evropské integrace nemá iluze. Ostatně, dialog s EU je stimulem pro modernizaci Turecka, která je pro získání silnější pozice na světové scéně nutná. 40 % vnějšího trhu Turecka připadá obchodům s EU.
Napětí na rovině vztahů USA-Turecko mají systémovou podobu, píše dále autorka. Obě země se rozešly v oblasti regionální a mezinárodní politiky, i když si i nadále zachovávají zájem na spolupráci v oblasti vojensko-strategické. USA znepokojuje snaha turecké strany o autonomní politiku, nezávislou na spojencích v NATO.
Erdogan učinil Blízký východ oblastí zájmu v rámci boje za regionální vliv. Írán je tradičním tureckým partnerem-konkurentem, což se projevuje v Sýrii. Turecko Írán vyrovnává svými vztahy se Saúdskou Arábií.
Turecko už sto let sní o roli ochránce příbuzných turkických národů. Konflikt v Náhorním Karabachu ukázal, že turecká vláda vidí takovou podporu široce, včetně vojenské pomoci Ázerbájdžánu. Zděděná ideologie turkické jednoty není vynálezem Erdoganovy strany AKP. Vládnoucí strana má větší sklon k podpoře duchovního islámského bratrství než k akcentu na etnický původ. Erdoganova podpora panturkismu pramení z jeho spojenectví s tureckými nacionalisty, které uzavřel v roce 2018, aby si tak zaručil většinu v parlamentu.
Tato okolnost, podobně jako turecký zásah do různých mezinárodních konfliktů, ve kterých jsou také ruské zájmy, činí z Erdoganovy Ankary komplikovaného zahraničněpolitického partnera Ruska. Dialog s Tureckem vyžaduje zvláštní diplomatickou dovednost. Nicméně autorka míní, že to jsou komplikované vztahy obou zemí se západními státy, co tlačí Moskvu a Ankaru k hledání dohod a kompromisů.
Psali jsme:
- Padli Turci… aj do Strednej Ázie
- Zahraniční politika Turecka je agresivní, ale není neo-osmanská
- Turecko především!
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.