Téměř polovina dotázaných Bělorusů vidí ruskou podporu Lukašenka negativně

Listopadový průzkum veřejného mínění ukazuje na změny v politické krajině běloruských měst. Venkov ponechavá stranou.

Listopadové sociologické šetření v Bělorusku se zaměřilo na průzkum mezi městskou (nikoliv venkovskou, což je důležitý faktor – poznámka redakce) populací Běloruska. Podle průzkumu, který v zemi proběhl v polovině listopadu prostřednictvím internetu mezi téměř 900 respondenty, považovala jenom jedna čtvrtina městských respondentů Alexandra Lukašenka za prezidenta. 74 % z dotázaných bylo proti Lukašenkově politice a požadovalo okamžité ukončení násilí.

Tato čísla ovšem nevypovídají o všech změnách, kterými běloruská společnost v současnosti prochází. Nyní jenom 41 % dotázaných Bělorusů z měst podporuje současnou vlajku Běloruska, kterou země zavedla v referendu v roce 1995 a kterou tehdy podpořilo 75 % hlasujících. V některých demografických skupinách dnes naopak roste popularita bílo-červeno-bílé vlajky a znaku Pahoňa (historický státní symbol Běloruska naposledy používaný v letech 1991-1995). Celkem 47,8 % respondentů sdělilo, že Bělorusy považuje za zvláštní národ s vlastními dějinami, 46,8 % se ale domnívá, že Bělorusové, Rusové a Ukrajinci patří do jednoho, trojjediného slovanského národa.

Změnil se také pohled na okolní svět, a zvláště je to pravda ve vztahu Bělorusů k sousednímu Rusku. Běloruská společnost patřila dlouho k těm, které vyjadřovaly proruské postoje. Například před pěti lety většina Bělorusů považovala anexi Krymu za „obnovení historické spravedlnosti“.

Podle nového průzkumu se postoje k Rusku mění: 46 % dotázaných Bělorusů z měst si myslí, že ruská podpora Alexandra Lukašenka se negativně promítla do současné krize, 73 % respondentů je toho mínění, že Rusko je jediným státem, který ho podporuje. 50,7 % dotázaných považuje Rusko za přítele a spojence Běloruska, Čínu 23,8 % a Polsko 18,2 %. V trojce nejméně přátelských zemí figuruje podle odpovědí na prvním místě Polsko (30,5 %), na druhém Litva (25,5 %) a na třetím Rusko (12,6 %). Velmi pozitivní vztah k Rusku má 26,6 % dotázaných, 55,4 % ho označilo za spíše pozitivní. Vztahy mezi Bělorusy a Rusy se podle mínění 33,9 % respondentů díky současným ruským krokům zhorší, 18,3 % mínilo, že se naopak zlepší a celkem 47,8 % vyjádřilo názor, že nebudou ovlivněny.

Ve vztahu k Evropské unii průzkum ukazuje, že velmi pozitivní postoj zastává 17,6 % dotázaných, spíše pozitivní pak 64,5 %.

Průzkum také ukázal, že největší část respondentů by za „dobrého“ prezidenta považovala nepřipuštěného kandidáta Viktora Babarika (38,2 %), Světlanu Tichanovskou jen 9,9 % a Alexandra Lukašenka 20,8 %.

Zároveň se projevily relativně střízlivé názory na možnou integraci Běloruska a Ruska. Například 39,4 % dotázaných předpokládá, že integrace by znamenala konec běloruské státnosti a 26,7 % míní, že by zhoršila mezinárodní postavení Běloruska. Celkem 45 % podpořilo nezávislost země s vlastní identitou.

Celý výzkum se všemi otázkami je k dispozici v anglickém jazyce zde.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.