Právník Miroslav Tejkl míní, že Ústavní soud načasováním svého účelového rozhodnutí o volebním zákoně zešílel.
Reakce na „partyzánské“ rozhodnutí Ústavního soudu, který tím mimo jiné vlastně zpětně torpédoval legitimitu českých voleb v tomto tisíciletí, se celkem daly očekávat. Rozpačité reakce přicházejí i ze strany obou (dnes malých) levicových stran, pro které je vyznění ústavního rozhodnutí rozhodně výhodné. Pohoršení totiž logicky nebudí ani tak podstata celé věci (ta by vlastně neměla budit pohoršení vůbec, viz dále o mezinárodním srovnání), ale okolnosti a zarámování rozhodnutí v čase – rozhodnutí uskutečněné v lednu 2021, tedy relativně krátce před klíčovými sněmovními volbami.
Z věcného hlediska je rozhodně pravda, že u současné právní úpravy skutečně platí, že počet hlasů k získání mandátu diskriminuje stranu o to víc, oč je taková strana slabší. Čím je strana slabší, tím potřebuje získat víc hlasů na jeden mandát. To není žádný objev – spíš notoricky známá skutečnost, která skutečně poněkud delegitimizuje právní normu, která mluví o tom, že je používán poměrný a nikoli jiný systém.
Ano, kategorie zvaná „poměrné hlasování“ a rovnost hlasů JE u nás silně znečištěna většinovými prvky. A nejen silně znečištěna – v porovnání s jinými zeměmi, kde je jako u nás použit princip poměrného hlasování, je toto znečištění velmi silné – zřejmě nejvíc v Evropě vůbec. A to je (ale hlavně dvacet let BYLO) na pováženou.
Ano, je to tak. Podle vzájemného mezistátního porovnání zjevně máme a dvacet let jsme měli ten „nejšpinavější“, většinovými prvky nejvíc znečištěný, poměrný systém v Evropě.
***
Ústavní soud se nezachoval šíleně (jen zbytečně aktivisticky) ohledně podstaty věci. Zato zešílel ve všem ostatním – v okolnostech a zejména ohledně doby, KDY rozhodl…
Proč to rozhodnutí padlo TEĎ a ne kdykoli v minulých dvaceti letech, když pro takové rozhodnutí byl po celých těch dvacet let stále stejný, tentýž důvod?
Aby tentokrát (a předtím nikdy) vyhověli u daného tématu dnešní opozici? Aby zastavili Babiše? Klaus a Zeman kdysi nevadili? Dokud kdysi nepřekročili schválením 35 volebních obvodů všechny možné „hranice znečištění“ poměrného systému většinovým a museli ustoupit?
Aby uchlácholili opozici, které ústavní soudci naopak těsně předtím nevyhověli v otázce toho, že byly volby Zemanem vyhlášeny moc brzy (a kde měla opozice naopak smůlu a její kritika byla smetena ze stolu odkazem na nezpůsobilý subjekt, který podání učinil)?
Dosavadní volební systém měl být Ústavním soudem zrušen buď už na počátku tisíciletí, nebo nikdy. Ke zrušení by mohl přistoupit, v případě existence politické vůle, parlament.
Buď byla míra většinových prvků, kterou máme už dvě desetiletí, JEN slabé znečištění „podstaty“(esence) ideové kategorie POMĚRNÝ SYSTÉM; buď byl podíl většinových prvků, který platil předtím celou dobu, PŘÍLIŠ slabým znečištěním podstaty poměrného systému, než aby to přešlo do kvality něčeho jiného, co by už přestalo být POMĚRNÉ úplně a ve své podstatě (nejen většinovými prvky znečištěné).
Anebo to bylo znečištěné příliš v nadkritickém rozsahu a v rozporu s podstatou poměrného systému, a to vždy, včera stejně jako dnes.
Ústavní soud už jednou zastavil parcelaci politické volební síly mezi Zemanovu ČSSD a Klausovu ODS, když tyto dvě strany dominovaly (v dobách čtyřkoaličníků). A tehdy zamítl DALŠÍ změnu plánovanou ČSSD a ODS, která směřovala k ještě většinovějšímu modelu, k modelu, který měl už pošpiněný poměrný systém udělat ještě většinovějším a špinavějším.
Tím ale tenkrát Ústavní soud řekl nejen: „Dál už ne, dál už teda prrr!“
… ale zároveň také tehdy řekl:
„Dál už ne, systém, který máme teď, není většinovými prvky zašpiněn TAK a NATOLIK, aby kategorie ‚poměrné zastoupení‘ nenaplňovala svou podstatu a stav věcí byl protiústavní.“
A ten tehdejší „stav věcí“ nechal řadu let být. Dnes za éry nepříjemně silného Andreje Babiše, který dostatečně výrazně neslábne, je „posudek“ na volební systém najednou jiný. Proto dneska bije do očí, jak je rozhodnutí účelové, i kdyby bylo věcně správné.
Mimochodem takzvaný disent, tedy ti ústavní soudci, co hlasovali odlišně, dosud snad ještě v žádné kauze nemluvili tak zuřivě (…mimo jiné o aroganci…) proti většinově hlasujícím kolegům jako v tomto případě.