Greenpeace identifikovala 15 brazilských chovatelů skotu, o nichž se předpokládá, že jsou odpovědní za požáry Pantanalu v roce 2020.
„Tytéž lidské činnosti, které pohánějí změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti, také zvyšují riziko pandemie prostřednictvím jejich dopadů na naše životní prostředí. Změny ve způsobu, jakým využíváme půdu; expanze a intenzifikace zemědělství; a neudržitelný obchod, výroba a spotřeba narušují přírodu a zvyšují kontakt mezi divočinou, hospodářskými zvířaty, patogeny a lidmi. Toto je cesta k pandemii.“
předseda semináře IPBES o vazbách mezi degradací přírody a rostoucími pandemickými riziky
Pantanalský mokřad se jen pomalu zotavuje z nejhorších požárů od 60. let. Bylo zničeno 3,9 milionů hektarů pralesů a křovin, tj. více než pětina největšího vnitrozemského mokřadu na světě, informuje Tagesschau.
Rozsah těchto požárů způsobily především klimatické faktory. Po celá desetiletí nebyl Pantanal tak suchý. Řeky, které jindy zaplavily celé oblasti, zůstaly ve svých korytech. Důvodem byly extrémně nízké srážky v období dešťů. To bylo způsobeno rostoucím odlesňováním amazonského deštného pralesa dále na sever, říká biolog Rogério Rossi z Univerzity v Mato Grosso. „Pokud na severu prší méně kvůli odlesňování Amazonie, znamená to méně dešťů a extrémního sucha také na Pantanalu, což zvyšuje počet požárů.“
Studie Greenpeace nyní naznačuje, že za počet a rozsah historických požárů mohou částečně také lidé. Ve svém výzkumu Greenpeace identifikovala 15 brazilských chovatelů skotu, o nichž se předpokládá, že jsou spojeni s ničivými požáry.
Činnost těchto farem byla sledována několik měsíců. „Porovnali jsme půdu na těchto farmách s daty GPS brazilské vesmírné agentury, která přesně sleduje lesní požáry pomocí satelitů,“ vysvětluje Gesche Jürgensová z Greenpeace. Na pozemcích těchto farem na ploše „více než 70 000 hektarů“ byly objeveny požáry.
Ve své studii organizace Greenpeace pečlivě zkoumala dotyčné farmy a sledovala jejich dodavatelské řetězce (infografika na str. 4 a 5). Maso z těchto společností jde na tři hlavní jatka v Brazílii – JBS, Marfrig a Minerva. Greenpeace obviňuje řezníky z nákupu masa od farmářů, kteří jsou částečně zodpovědní za ničivé požáry. Tito velcí řezníci také zásobují německé prodejce masa. Maso spojené s lesními požáry tak mohlo skončit na německých talířích.
Nárůst spotřeby masa
Žijeme v době boomu masného průmyslu. Předpokládá se, že celosvětová spotřeba masa vzroste do roku 2050 o 76 %, přičemž strava náročná na maso bude podporována, a to i v rozvíjejících se ekonomikách a ve společnostech zabývajících se rychlým občerstvením. Produkce sóji jako krmiva pro zvířata představuje hrozbu pro globální klima, pro divokou zvěř v některých z nejvíce biologicky rozmanitých regionů na světě, pro lidská práva domorodých obyvatel a dalších komunit a pro dlouhodobé zdraví obyvatel na Západě a jinde.
Globální masný gigant JBS je příkladem a hlavním přispěvatelem k této hrozbě. Společnost JBS se sídlem v São Paulu tvrdí, že je největší světovou společností zabývající se živočišnými bílkovinami a druhou největší potravinářskou společností na světě s ročním prodejem (po Nestlé). Dopady JBS na klima a na ekosystémy v Jižní Americe jsou závažné: odhaduje se, že její provoz produkuje přibližně polovinu ročních emisí uhlíku gigantů na fosilní paliva, jako jsou ExxonMobil, Shell nebo BP, převážně v důsledku kácení lesů spojených s dodavatelskými řetězci skotu a výrobou sóji pro krmení zvířat.
Rozsah ekologické a sociální destrukce JBS se stal globálním skandálem v roce 2009, kdy organizace Greenpeace zveřejnila zprávu Slaughtering the Amazon, která odhalila, jak byli JBS a další významní hráči v brazilském odvětví hovězího masa spojeni se stovkami rančů v Amazonii, včetně některých podílejících se na nezákonném odlesňování a dalších ničivých praktikách, např. na novodobém otroctví.
Pokud mají obchodní bloky, jako je Evropská unie a Spojené království, skoncovat se spotřebou produktů spojených s ničením životního prostředí, musí rychle prosazovat nezbytné zákony, aby zajistily, že produkty z těchto skupin nebudou mít na jejich trzích místo.
Bez zásadních kroků bude náš potravinový systém i nadále hybnou silou odlesňování, změny klimatu a budoucího rizika pandemie.
Psali jsme:
- Brazílie zaznamenala nejvíce lesních požárů za posledních deset let
- Odlesňování Amazonie nabírá na obrátkách a překonalo rekord
- Evropští investoři tlačí na Bolsonara, aby zastavil devastaci Amazonského pralesa
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.