Zavedení stálého základního příjmu v Kolumbii by bylo velkým krokem. Nicméně otázkou je, kdo ho zaplatí…
Daňová reforma s pokusem o ambiciózní rozšíření kolumbijského sociálního systému narazila na odpor. Protestující v Kolumbii vyrazili do ulic, aby dali najevo nespokojenost s vládním plánem ohledně toho, kdo reformu zaplatí, píše o dění v Kolumbii Leonie Rauls.
Naplánované náklady ve výši 4,8 miliardy dolarů by podle současné pravicové vlády Ivána Duqueho mělo pokrýt zvýšení daní. Cílem je dlouhodobě udržet současný pandemický program s názvem Ingreso Solidario, což je verze nepodmíněného základního příjmu.
Vedle zvýšení daní z přidané hodnoty a omezení výjimek pro daně z příjmu by reforma měla snížit daňové prahy pro Kolumbijce ze střední třídy, která byla silně poškozena pandemií. Jenže nápad narazil na odpor.
Odborníci míní, že zavedení stálého základního příjmu v Kolumbii by bylo pro společnost velkým krokem, protože země v oblasti sociálního zabezpečení pokulhává za sousedními zeměmi. Program Ingreso Solidario funguje od dubna 2020 a pomohl už 3 milionům Kolumbijců s nízkými příjmy, kteří dostali 13 měsíčních výplat v hodnotě 45 dolarů (za měsíc). Podle Édgara Picóna z Prosperidad Social je to vůbec poprvé, co si vláda v Kolumbii uvědomila, že by mohla rozšířit program sociálního zabezpečení.
Ve srovnání se sousedními zeměmi regionu, například Argentinou nebo Brazílií, je ale kolumbijský systém skromný či, jak řekla Marike Blofieldová z německého Ústavu pro latinskoamerická studia v Hamburgu, „extrémně slabý“. Třem milionům lidí, kterých se program týkal, ale přinesl změnu k lepšímu.
Nyní chce prezident Iván Duque program rozšířit na 4,7 milionů lidí, kteří jsou v sociálně zranitelném postavení. Prezident také chce, aby program byl trvalý. Pozoruhodné je, že současná vláda v zemi je pravicová, a přesto navrhuje největší expanzi sociálního systému.
Tlak na reformu sociálního zabezpečení jde také z politické opozice, která už poslala Duqueově administrativě řadu otevřených dopisů a petic a tématem zaplavila i parlament.
Program se má ve své nejširší variantě týkat jen 10 % populace země, přesto bude jeho financování složité. Protesty, které vládní návrh zvýšení daní vyvolal, ukazují, že poptávka po sociálním zabezpečení zatím není silnější než poptávka po nízkých daních (Kolumbie má jedny z nejnižším v rámci OECD). Vládě se přitom budou hodit všechny příjmy, pokud si bude chtít udržet současný kreditní rating. Deficit kolumbijského rozpočtu se v případě realizace sociální reformy dostane na 8,6 % HDP.
Momentálně se zdá, že vláda by byla ochotna k hledání kompromisu a vyjednávání. Nicméně pro současnou Duqueovu vládu je zásadním faktorem čas: za rok by měla obhajovat mandát a program Ingreso Solidario má skončit v červnu.
Podle Picóna dnes u příjemců Ingreso Solidario tvoří příspěvek polovinu příjmů jejich domácností. Pokud se reforma zadrhne kvůli daňovým otázkám, mnoho dalších lidí může upadnout do chudoby. „Poprvé se všechny politické strany shodují, že musí něco udělat“, dodává. Otázkou zůstává jak.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.