Vyšší mzdy, vyšší produktivita, vyšší růst a zároveň nižší daně. To je nový ekonomický plán britského premiéra Johnsona. Odborníci a podnikatelé mají pochybnosti, zda může uspět.

Vysoké mzdy, vysoká úroveň vzdělání, vysoká produktivita – tak má vypadat nová ekonomika. A to vše, jak říká Boris Johnson, s domácí pracovní silou a velmi cíleným přistěhovalectvím. „Nesmíme se vrátit ke starému mechanismu nekontrolovaného přistěhovalectví, které snižuje mzdy. Potřebujeme řízenou imigraci velmi vzdělaných lidí.“

Johnson vykresluje obraz, že britský trh práce byl prakticky závislý na levné pracovní síle a že se ekonomika chtěla vyhnout investicím. Z údajů však vyplývá, že investice po finanční krizi až do roku 2016 neustále rostly. Pouze nejistota po rozhodnutí o brexitu vedla ke stagnaci, než došlo k prudkému poklesu investic na počátku koronakrize. „Od referenda o brexitu jsme měli nejnižší úroveň investic v celé Evropě (kromě Řecka) za posledních pět let, a to kvůli nejistotě, jak brexit dopadne,“ říká ekonom Howard Davies, bývalý ředitel London School of Economics.

Není to ovšem jen oblast investic, kde má Británie potíže, jsou zde také problémy s produktivitou.

Stagnující produktivita práce a zvyšování mezd

Od roku 2008 produktivita stagnuje a mzdy také. Bylo to ale skutečně kvůli levné pracovní síle ze zahraničí? Ve srovnání zemí G7 je Spojené království z hlediska produktivity uprostřed. Francie a Německo, které jsou obě v EU a mají volný pohyb pracovníků, mají vyšší produktivitu než Británie. Naopak Japonsko je mezi zeměmi G7 na posledním místě s nejnižší produktivitou, ale nemá téměř žádnou levnou zahraniční pracovní sílu.

Zvyšování mezd bez současného zvyšování produktivity je nebezpečné, varuje ekonom Davies: „To vede k vyšší inflaci, kterou již pozorujeme, a to rozhodně nechceme. Protože méně pracovníků, lépe vyškolených a lépe placených, stojí více, pokud se nezvýší produktivita. A to se nakonec projeví v peněženkách zákazníků.“

Kritika Johnsonova projevu

Představitelé podnikatelské sféry se obořili na Borise Johnsona, že mu chybí ucelený ekonomický plán, poté co přednesl projev, v němž se téměř nezmínil o krizi dodavatelského řetězce.

Statistický úřad ONS (Office for National Statistics) uvedl, že v posledních dvou týdnech 17 % respondentů nemohlo částečně nakoupit zboží, protože nebylo na skladě. U nepotřebných potravin byly rozdíly ještě větší: Zde téměř čtvrtina (23 %) nemohla získat požadované produkty.

Výpadky jsou zřejmé i z dalších prohlášení. Například 43 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že nabídka je menší, 14 % muselo navštívit několik obchodů, aby našli to, co hledali. Pouze 57 % z nich si mohlo koupit všechno zboží, které chtěli.

„Veřejnost brzy omrzí Borisovo žertování, pokud vláda nezvládne narůstající krize: růst cen, zvyšování daní, nedostatek pohonných hmot, nedostatek pracovních sil. V tomto projevu nebylo nic nového, žádná inspirující nová vize nebo politika,“ řekl ředitel think tanku Bright Blue Ryan Shorthouse.

Představitelé podnikatelské sféry se také ohradili proti narážkám premiéra a jeho kabinetu, že nebyli na brexit připraveni a usilovali o nekontrolované přistěhovalectví. Šéf společnosti Next Simon Wolfson, prominentní zastánce brexitu, před projevem uvedl, že v pohostinství a v pečovatelských domech panuje „skutečná panika a sklíčenost“ kvůli nedostatku zaměstnanců.

Odbory projev kritizovaly. Frances O’Gradyová, generální tajemnice TUC (Trades Union Congress), řekla: „Kdyby Boris Johnson myslel pozvednutí Británie vážně, nesnižoval by univerzální kredit (jednotná dávka) uprostřed krize životních nákladů. Premiér není v pozici, aby poučoval lidi o mzdách, když sám snižuje platy milionů klíčových pracovníků ve veřejném sektoru.“

Psali jsme:

• V Británii tiká sociální bomba aneb Konec Borisových námluv s chudými
• Jak drahá bude energetická krize v EU?
• Pandemie a brexit přispěly k dalšímu odchodu občanů EU z Velké Británie
• V některých britských obchodech jsou prázdné pulty
• Od „pracující chudoby“ k „pracujícímu bezdomovectví“