Krize v dodavatelském řetězci na Zemi – spolu s celosvětovým přechodem na zelenou energii – zvyšují poptávku po strategických nerostných surovinách.

Množství letošních aktivit čínských soukromých i státních leteckých společností svědčí o rostoucích ambicích Číny na ekonomickou a vojenskou nadvládu ve vesmíru. Čína nedávno zkušebně zažehla nový velký raketový motor na tuhé palivo, čímž se rozšířily možnosti pohonu pro rostoucí kosmické aktivity země. Nový motor byl vyvinut Akademií technologií pro letecký a kosmický pohon na tuhé pohonné hmoty (AASPT – Academy of Aerospace Solid Propulsion Technology), která patří Čínské společnosti pro leteckou a kosmickou vědu a techniku (CASC – China Aerospace Science and Technology), hlavnímu dodavateli kosmických služeb v zemi.

Motor má průměr 3,5 metru a maximální tah 500 tun, je poháněn 150 tunami pevného paliva. V prohlášení CASC se uvádí, že se jedná o dosud nejvýkonnější raketový motor na tuhé palivo s největším tahem na světě. Podle společnosti CASC se očekává, že tento raketový motor bude používán s těžkými raketami pro splnění různých požadavků na nosné rakety během vesmírných misí, jako je přistání na Měsíci s posádkou a průzkum hlubokého vesmíru.

Výzkum přírodních zdrojů ve vesmíru je v hledáčku čínských politiků

V dubnu letošního roku čínská společnost Shenzen Origin Space Technology Co. Ltd. vypustila NEO-1, první komerční kosmickou loď určenou k těžbě vesmírných zdrojů – od asteroidů po povrch Měsíce.

Klesající náklady na vynášení do vesmíru a technologie kosmických lodí spolu s existující infrastrukturou poskytují jedinečnou příležitost k průzkumu těžby mimozemských zdrojů. Současné technologie jsou vybaveny k analýze a kategorizaci asteroidů v naší sluneční soustavě s omezenou mírou jistoty. Jedním z doprovodných užitečných nákladů k NEO-1 byla družice Yuanwang-1 neboli „malý Hubble“, která vyhledává u hvězd možné cíle těžby asteroidů.

S rostoucími soukromými investicemi do vesmíru je konečným cílem schopnost získávat zdroje, které by bylo možné dopravit na naši planetu. Krize v dodavatelském řetězci na Zemi – spolu s celosvětovým přechodem na zelenou energii – zvyšují poptávku po strategických nerostných surovinách, které jsou na naší ekologicky zatížené planetě stále obtížněji dostupné. A právě Čína má v současné době monopol na těžbu a zpracování prvků vzácných zemin ve výši 90 %.

Vesmírný program Pekingu jasně naznačuje, že Číňané by rádi posílili i kontrolu nad vesmírnými zdroji. Podle výzkumů se odhaduje, že malý asteroid o délce zhruba 200 metrů, který je bohatý na platinu, by mohl mít hodnotu až 300 milionů dolarů.

Společnost Bank of America Merrill Lynch (BofAML) předpokládá, že v příštích třech desetiletích se objem vesmírného průmyslu ztrojnásobí a dosáhne nejméně 2,7 bilionů dolarů. „Ve vesmíru vstupujeme do vzrušující éry, kdy v příštích několika desetiletích očekáváme větší pokrok než v celé historii lidstva,“ uvedla BofAML. „Vesmírný věk 2.0“ podle této firmy ovlivňuje celá řada nových faktorů: opakovaně použitelné rakety společnosti SpaceX, růst soukromého vlastnictví na trhu, investice více než 80 zemí a klesající náklady na vypouštění raket společností jako Rocket Lab a Vector. Vesmír je tak „horkým místem pro převratné technologie“.

V současné době jsou náklady na zachycení a zpracování asteroidů mnohem vyšší než u tradičních těžebních technik. To se mění, ale stejně jako v tradiční těžbě a rafinaci vzácných zemin je Čína v oblasti průmyslové politiky a nových investic daleko před USA.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.