Obě velmoci vědí o vojenských schopnostech a záměrech protivníka jen velmi málo. Neznalost ohrožuje trvalý mír a zvyšuje riziko eskalace.
Komentátor Edward Luce míní, že USA a Čína by měly začít brát vážně varovní diplomata Henryho Kissingera ohledně úlohy umělé inteligence v jejich vzájemném soupeření. Luce upozorňuje, že ve srovnání se studenou válkou, kdy docházelo k vyjednávání o omezení hrozeb, Čína i USA dnes stále více ignorují informace o vojenském potenciálu a záměrech protivníka. Kissinger v nedávném rozhovoru pro FT uvedl, že oba rivalové v současnosti nevedou dialog, takže nelze očekávat, že dojde k moudrým rozhodnutím ohledně budoucnosti.
Kissinger také hovoří o tom, že si stále nedovedeme představit či domyslet dopady umělé inteligence na budoucnost válek a na geopolitickou stabilitu. Čína nedávno otestovala nadzvukovou raketu, která se dovede vyhnout americkým radarům. Pentagon odhaduje, že v roce 2030 bude mít Čína čtyřnásobný jaderný arzenál. Nicolas Chaillan, bývalý šéf odboru umělé inteligence na americkém ministerstvu obrany, řekl v rozhovoru pro FT, že rezignoval, protože nemohl dívat na to, jak Čína technologicky předbíhá Spojené státy. „Je po všem,“ prohlásil a naznačil, že Čína už USA předběhla.
Podle Kissingera může být situace ještě horší, protože neexistuje dostatek informací. Kissinger dnešek přirovnal k době před první světovou válku, kdy o sobě dva tehdejší rivalové, Německo a Velká Británie, také měly velmi málo informací, takže pak událost bez hlubší souvislosti, jakou bylo zavraždění rakousko-uherského následníka trůnu v Sarajevě, vedla k rozpoutání války. Horší je, že tento příkop ignorance, jež se týká i role umělé inteligence, žádná z obou zemí není ochotna překročit. „Musíme se poučit o schopnostech umělé inteligence a zároveň pochopit, že ve světě vytvářejí vysokou míru nejistoty, v níž je velmi obtížné, a pravděpodobně i nemožné, udržet trvalý mír,“ řekl Kissinger.
V době studené války se velmi extenzivně studovala jaderná doktrína, což pak vedlo k tomu, že byly navrženy dohody ohledně regulace jaderných zbraní a zbrojení, připomíná Luce. USA a Čína dnes ale nijak nepostoupily ve zkoumání významu a dopadů umělé inteligence, což znamená, že rozsah zmatení a konfrontace je vyšší než v době klasické studené války.
Luce požaduje, aby Kissingerovo varování bylo bráno vážně bez ohledu na morální hodnocení Kissingera jako politika. „Pro mnoho Američanů na levici i na pravici bude snadné Kissingerovo varování odmítnout. Levice mu nemůže odpustit tajné bombardování Kambodže Nixonovou administrativou, podporu svržení socialistické vlády Salvadora Allendeho v Chile v roce 1973 a další tajné akce. Pravice ho ve vztahu k Číně považuje za nedůvěryhodnou holubici,“ píše Luce.
Luce v závěru připomíná, že Kissingerovi je 98 let a patří k veteránům boje s existenciálními hrozbami minulého století. „S jadernými zbraněmi bylo možné si představit principy odstrašování, v nichž byla určitá symetrie škod na obou stranách,“ cituje Luce Kissingera. Ten varoval poměrně jasně, že „(pokud by) nepřerušené závody [mezi USA-Čínou] ve zbrojení přešly z jaderné hrozby na umělou inteligenci, nebezpečí dramatické eskalace by bylo velmi velké.“
Přečetli jsme ve Financial Times ze dne 5. listopadu 2021, str.4.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.