Hrozí v Afghánistánu hladomor?

VSa Trendy

Afghánistán zažívá humanitární krizi nebývalého rozsahu a nebývalé rychlosti.

I když Tálibán 15. srpna 2021 slavil bezprecedentní vítězství, Afghánistán se proměnil. Byl chudší, izolovanější a ekonomicky nesmírně křehký. Většina pomoci byla zastavena, proti vládě Tálibánu vstoupily v platnost sankce a zahraniční rezervy byly zmrazeny. K ekonomické katastrofě se přidalo nejhorší sucho za poslední roky a neblahé důsledky teprve nedávno ukončeného konfliktu.

***

Richard Trenchard, zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství v Afghánistánu, varuje, že zhoršující se sucho a nedávné hospodářské otřesy mají na zemi vážný dopad a téměř 19 milionů lidí se nyní potýká s akutním nedostatkem potravin. Vyzývá k naléhavé mezinárodní akci, která by zabránila katastrofě.

Znepokojivé je, že to nejhorší jsme ještě neviděli. Očekává se, že do konce roku se jejich počet zvýší na 22,8 milionů. Musíme mít stále na paměti, že za každým jednotlivým číslem se skrývá člověk, ať už je to muž, žena nebo dítě, který čelí akutní potravinové nejistotě, tedy každodennímu hladu.

Sedmdesát procent obyvatel Afghánistánu žije na venkově. Zemědělství má obrovský podíl a tvoří nejméně 25 procent HDP země a odhaduje se, že 80 % všech zdrojů obživy závisí přímo či nepřímo na zemědělství. Proto je dopad sucha tak ničivý a zemědělství tak kriticky důležité, zdůrazňuje Trenchard.

Stupňující se násilí a sucho vyhnaly letos mnoho Afghánců do měst. Od srpnové změny u moci se tamní ekonomika zhroutila. Ceny potravin vzrostly, dokonce i lidé, kteří nikdy nebyli závislí na almužně, nyní stojí fronty na jídlo zdarma. Je zde vysoká nezaměstnanost, banky fungují jen částečně.

Zahraniční pomoc je nedostatečná

Stát a ekonomika byly masivně závislé na zahraničních penězích; podle zprávy organizace Afghanistan Analyst Network bylo 75 % veřejných výdajů financováno z prostředků pomoci. 43 % hrubého domácího produktu Afghánistánu tvořily zahraniční peníze – ty nyní chybí. Zahraniční dárci zmrazili pomoc. Zastaveny byly také projekty na zlepšení zavlažovacích systémů nebo dodávky osiv a pesticidů.

Do země proudí pouze prostředky na nouzovou humanitární pomoc. Na zářijové dárcovské konferenci vybrala OSN pro tuto zemi 1,2 miliardy dolarů. EU rovněž přislíbila 1 miliardu eur (psali jsme zde). Koncem října si však mise OSN v Afghánistánu stěžovala, že dorazilo pouze 300 milionů dolarů.

Zmrazené afghánské peníze v USA

Spojené státy mají přímý podíl na potenciální ekonomické krizi v Afghánistánu a mají možnost ji pomoci zmírnit. Pokud USA nezmění kurz, vypadá to, že se opět zapojí do hanebného podnikání, kdy budou trestat obyčejné Afghánce za to, že se narodili na špatném místě, napsal Zeeshan Aleem pro MSNBC.

Je zde jeden zásadní problém: Afghánská vláda má podle novin New York Times v zahraničních bankách zásoby měnových rezerv, které by pokryly dovoz na zhruba rok a půl. Převážná většina těchto rezerv je však uložena v USA a Washington je ve snaze izolovat Tálibán (a vyvíjet na něj nátlak) zmrazil. USA také ukončily přímou zahraniční pomoc, která měla tyto rezervy doplnit.

Washington doufá, že vyhladovění afghánské ekonomiky využije jako páku k tomu, aby si od Tálibánu vymohl závazky v oblasti boje proti terorismu a lidských práv. Způsob, jakým tak činí, je však brutální a v některých ohledech odráží logiku neúspěšné války USA, míní Aleem.

Afghánistán jako černá díra na americké dolary

Podle Adama Weinsteina se Afghánistán stal černou dírou na americké dolary, protože pomoc byla vázána na neúspěšné válečné úsilí. Kongres vyčlenil pro afghánskou armádu před jejím srpnovým kolapsem přes tři miliardy dolarů navíc, což se téměř rovná celkové humanitární pomoci za posledních dvacet let. Vyhazování dalších peněz na problém nevítězné války se stalo snadnou odpovědí pro generály, zákonodárce i prezidenty. Většina prostředků se nikdy nedostala k lidem, kteří je potřebovali nejvíce.

Dva biliony těžce vydělaných amerických daní podpořily 20 let trvající válku v Afghánistánu. Tato válka byla přínosem pro ambiciózní generály, dodavatele v oblasti obrany a zkorumpovanou afghánskou elitu. Vytvořila kariéru a zaplatila luxusní domy v místech, jako je Dubaj a McLean ve Virginii. Zůstal po ní triumfující Tálibán a země s téměř 40 miliony obyvatel na pokraji hladomoru. Afgháncům, kteří se ocitli mezi dvěma desetiletími války a brutalitou tálibánského režimu, zbývají už jen týdny do bodu, odkud není návratu. Pro některé z nich už tragédie nastala. Zrovna nedávno bylo v Kábulu nalezeno osm osiřelých afghánských dětí, které zemřely hlady. Pokud nebudeme jednat hned, stanou se tyto obrazy brzy normou. Budou si Američané zakrývat oči, když bude celá generace Afghánců umírat?

Podle některých hlavounů ve Washingtonu je odpověď na tuto otázku „ano“, dokud bude Tálibán u moci. Doufají, že ochromující sankce, nízké peněžní rezervy a ekonomická bolest buď donutí Tálibán změnit své způsoby, nebo inspirují Afghánce k jeho svržení. Stejné předpoklady jsou základem většiny amerických sankcí ve světě, problémem je, že vůdci téměř vždy najdou způsob, jak pod sankcemi přežít a někdy dokonce prosperovat. Ovšem jsou to lidé, kdo trpí, uzavírá svůj příspěvek Weinstein.

 

Podrobnější informace k situaci v Afghánistánu najdete ve zprávách Kate Clarkové: „Killing the Goose that Laid the Golden Egg: Afghanistan’s economic distress post-15 August“ (2021) nebo „The Cost of Support to Afghanistan: Considering inequality, poverty and lack of democracy through the ‘rentier state’ lens“ (2020).

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.