Arménský prezident Armen Sarkisjan překvapivě oznámil svou rezignaci.
Po dlouhém zvažování se rozhodl po zhruba čtyřech letech rezignovat na funkci prezidenta republiky, uvádí se v prohlášení 68letého prezidenta, které zveřejnila prezidentská kancelář. „Rozhodně se nejedná o emocionální rozhodnutí, ale odpovídá to určité logice.“
V prohlášení z 23. ledna se mimo jiné uvádí: „Prezident nemá potřebné nástroje k tomu, aby v této pro zemi a národ složité době ovlivňoval radikální vnitropolitické a zahraničněpolitické procesy.
Žijeme v jedinečné realitě, v realitě, kdy prezident nemůže ovlivňovat záležitosti války a míru. Realitě, kdy nemůže vetovat zákony, které považuje za neúčelné pro stát a lidi. Realitu, kdy prezidentovy možnosti nejsou různými politickými skupinami vnímány jako výhoda pro stát, ale jako hrozba. Realita, kdy prezident nemůže využít většinu svého potenciálu k řešení systémových vnitropolitických a zahraničněpolitických problémů. Realita, kdy se svět nachází v pásmu neustálých turbulencí, ale prezident nemá ústavní nástroj, jak své zemi pomoci.
Realita, v níž je hlava státu a někdy i jeho rodina terčem útoků různých politických skupin. Nezajímají je ani tak úspěchy prezidentské instituce ve prospěch země, jako v mé minulosti různé konspirační teorie a mýty. Tento „zájem“ pro mě přesahuje rámec morálky a v konečném důsledku se přímo dotýká mého zdraví.
V této pro náš stát těžké době, kdy je zapotřebí národní jednoty, by prezidentská instituce neměla být terčem pomluv a konspiračních teorií, a odvádět tak pozornost veřejnosti od nejdůležitějších otázek. Dnes více než kdy jindy potřebujeme smysluplné, hluboce promyšlené a pečlivě zvážené kroky.“
***
V roce 2020 musela Arménie po šesti týdnech bojů o Náhorní Karabach postoupit Ázerbájdžánu rozsáhlé oblasti, které kontrolovala po celá desetiletí. Mnozí Arméni to považují za národní ponížení. Není jasné, kdo Sarkisjana nahradí.
Ilustrační foto: President.am, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons