Francouzský lídr odmítl, že by s Putinem projednával otázku neutrality Ukrajiny. Minské dohody označil za záruku ukrajinské suverenity a bezpečnosti.
Diplomatické úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona pokračovalo po pondělním jednání v Moskvě, dalším setkáním v Kyjevě 8. února. Macron se zde sešel se svým protějškem Volodymyrem Zelenským. Z Kyjeva pak Macron směřoval do Berlína na další jednání s kancléřem Olafem Scholzem a také polským prezidentem Andrzejem Dudou (tato trojka nese název Výmarský trojúhelník).
Psali jsme:
Macron v Moskvě „šlápl na brzdu“ a zřejmě přivezl nové návrhy
Jak uvedla ukrajinská tisková agentura Unian, francouzský prezident Emmanuel Macron očekává, že vyjasnění v minských dohodách z roku 2015 vyřeší nesrovnalosti v textu.
Macron poznamenal, že díky moskevskému jednání s prezidentem Putinem v Moskvě 7. února a následnému setkání s ukrajinským prezidentem bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti bezpečnosti v regionu. Poznamenal, že evropský kontinent by se měl těšit takové bezpečnosti, jaká byla nastolena po druhé světové válce.
„Neměli bychom se zapojovat do jednostranných formátů, ale měli bychom přemýšlet nad formáty, které by odpovídaly snížení eskalace. Musíme pracovat na tom, abychom naše postoje sblížili. A samozřejmě to nějakou dobu trvá,“ citovala agentura Macrona.
Macron v Kyjevě: Minské dohody jsou základ
Podle Macronova mínění je stále nutné projednat některé postoje a učinit upřesnění, aby se snížil ruský tlak a úroveň celkového napětí. Jak zdůraznil, mělo by k tomu dojít na základě realizace minských dohod.
„Po projednání těchto otázek v rámci třístranné kontaktní skupiny se možná budeme moci (k tomuto) vrátit a pomoci zajistit, aby dokumenty, které byly podepsány v roce 2015, mohly být realizovány a aby upřesnění, která budou učiněna v následujících týdnech, mohla vyřešit nesrovnalosti a především pomoci obnovit vzájemnou důvěru a obnovit atmosféru klidu a uvolnění eskalace,“ uvedl Macron v Kyjevě.
Ruský deník Vědomosti napsal, že Macron vidí minské dohody jako základ pro bezpečnost Evropy a jako záruku bezpečnosti a suverenity Ukrajiny. Proto v Kyjevě zdůraznil nutnost jejich splnění a také roli Francie a Německa jako prostředníků. Macron v Kyjevě takto definoval současné priority: „Za prvé musíme metodicky sledovat cestu realizace minských dohod. Za druhé dojde k širokému dialogu o všech bezpečnostních otázkách.“ Macron v Kyjevě odmítl, že by s Putinem jednal o finlandizaci Ukrajiny (neutralita) a potvrdil, že podporuje politiku „otevřených dveří NATO“. Vyjádřil ale také částečný souhlas s hodnocením Putina o tom, že Ukrajina musí plnit minské dohody bez ohledu na to, zda se jí líbí či ne.
Realizaci minských dohod zatím bránily odlišné interpretace postupu ze strany Ukrajiny a Ruska. Ukrajinská strana odmítá přímá jednání s představiteli separatistických regionů na východě země. Tvrdí, že se jedná o ruské loutky a chce jednat s Ruskem, které požaduje za stranu konfliktu. Ruská strana odmítá roli strany konfliktu a vidí se naopak jako prostředník. Trvá na přímém jednání mezi Kyjevem a představiteli obou východoukrajinských regionů. Ukrajina klade také bezpečnostní požadavky – naprosté ukončení všech bojů a udržitelné příměří. Spor se vede ale rovněž o Steinmeirově formuli, která měla umožnit konání voleb v souladu s ukrajinských právem a stanovení autonomie v rámci Ukrajiny a následné předání kontroly nad hranicí. Kyjev požaduje opačný sled.
Výmarský trojúhelník chce zabránit válce v Evropě
Berlínské jednání mezi Macronem, Scholzem a Dudou navázalo na jednání Macrona v Moskvě a Kyjevě a na Scholzovu návštěvu v USA, kde se sešel s prezidentem Joe Bidenem.
Představitelé Francie, Německa a Polska se na berlínském jednání shodli, že jejich cílem je „zabránit válce v Evropě“, uvedly německé Deutsche Welle. Německý kancléř zopakoval, že umístění ruských jednotek v blízkosti hranic s Ukrajinou vzbuzuje obavy. Scholz řekl, že pokud Rusko naruší integritu a suverenitu Ukrajiny bude to mít dalekosáhlé ekonomické, politické a také geostrategické důsledky.
Německá vláda po jednání lídrů v prohlášení uvedla: „Vedoucí představitelé vyzývají Rusko, aby zmírnilo eskalaci situace na ukrajinských hranicích a zapojilo se do smysluplného dialogu o bezpečnosti na evropském kontinentu… Zdůrazňují, že jakákoli další vojenská agrese Ruska proti Ukrajině bude mít obrovské následky a vysoké náklady.“
Polský prezident řekl, že země budou i nadále pokračovat v úsilí o de-eskalaci napětí: „Musíme najít řešení, abychom se vyhnuly válce.“ Duda zdůraznil, že hlavní při hledání tohoto řešení je podle něj solidarita a jednota. Polská vláda krátce před tím rozhodla o bezplatném poskytnutí další doplňující vojenské pomoci Ukrajině jako projev své solidarity.
Emmanuel Macron v Berlíně znovu zdůraznil nutnost dialogu s Ruskem: „Musíme společně najít cesty k tomu, zahájit velmi složitý dialog s Moskvou.“ Jednou ze snah francouzského prezidenta se stalo oživení normandského formátu. Představitelé lídrů Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny se mají v souvislosti s tím sejít znovu 10. února v Berlíně a pokračovat v jednání o dalším postupu. Poprvé se sešli 26. ledna v Paříži.
Borrell: Rusko se na Ukrajinu nechystá, NATO: riziko invaze se zvyšuje
Vysoký představitel EU pro bezpečnost a zahraniční politiku Josep Borrell v úterý řekl, že EU si nemyslí, že by Rusko chtělo napadnout Ukrajinu. „Nedomníváme se, že Rusko chce obsadit Ukrajinu. Domníváme se, že Rusko se snaží vyvinout tlak na Ukrajinu, aby vyjednala bezpečnostní systém v Evropě, který je nyní zpochybněn“, uvedl v konverzaci, která byla sdílena na Twitteru.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg měl ve vysílání americké televize CNN podle ukrajinských médií říci, že riziko vtržení Ruska na Ukrajinu narůstá. Tuto informaci přinesla agentura Unian a také web 112.
Psali jsme:
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.