Mezi kandidáty panují zároveň obavy z toho, že by krize mohla zastínit jejich volební kampaň.
Ruská invaze na Ukrajinu ovlivňuje francouzskou prezidenskou kampaň a stala se vášnivým diskusním tématem mezi prezidentskými kandidáty, kteří se před volbami předhánějí v názorech na krizi.
Po setkání s premiérem Francie Jeanem Castexem 28. února se všichni prezidentští kandidáti shodli na tom, že navzdory situaci na Ukrajině je nutné vést během kampaně demokratickou debatu.
První kolo prezidentských voleb bude za šest týdnů, což mezi kandidáty budí obavy z toho, že by krize mohla zastínit jejich volební kampaň.
V případě prezidenta Emmanuela Macrona nebyla prezidentská kandidatura veřejně potvrzena, i když se zatím předpokládá. Kromě toho ale existují obavy, které sám Macron přiživil, že se současný prezident nebude účastnit televizních prezidentských debat. Jeho případné zvolení tak vidí předseda Senátu Gerard Larcher jako riziko legitimity. Larcher je spojencem pravicové kandidátky Valérie Pécresseové ze strany Republikání a riziko spojil s tím, co nazval jako „formu opomenutí demokratické debaty“ v případě, že by se ve Francii nyní nediskutovalo o pokrocích za posledních pět let, kdy byl Macron prezidentem země.
Kandidáti neztráceli čas a současná debata ve Francii se intenzívně věnovala nejen současné krizi na Ukrajině, ale také dřívějším postojům jednotlivých kandidátů vůči Rusku a jeho prezidentovi.
Socialistická strana, která navrhla na prezidentku Annu Hidalgovou, například obvinila levicového konkurenta Jean-Luca Mélenchona z Nepokořené Francie za jeho minulé postoje z toho, že je „spojencem a stoupencem“ Putina. Mélenchonova „protiamerická posedlost“ ho v minulosti vedla k tomu, že o Vladimiru Putinovi řekl, že je „hrdinou pro Sýrii“, uvedla socialistická kandidátka Hidalgová v deníku L’Express.
Podobně se vymezili také Zelení a jejich kandidát Yannick Jadot. Ten řekl, že se Mélanchon skrývá za „za jistým relativismem o základních svobodách a demokracii, což je v tomto období nebezpečné“.
Mélanchon dříve označil Putina za oběť agresivního postoje NATO a ještě před několika týdny nevěřil, že invaze na Ukrajinu je možná, nyní tvrdí, že byl „jediný“, kdo varoval před tím, že ohrožené Rusko překročí hranice. Vojenský útok odsoudil.
Pécresseová se snaží situace využít pro tradiční pravicový tábor k dosažení legitimity a odlišení se od některých krajně pravicových rivalů s jejich „shovívavostí“ vůči Putinovi.
Eric Zemmour označil Putina za „demokratického autoritáře“. V prosinci prohlásil, že se vsadí, že Rusko Ukrajinu nenapadne. V podobných tónech mluvila také Marine Le Penové (Národní shromáždění), která na začátku února považovala za hlavní dynamo konfliktu USA a jejich snahu přivést Ukrajinu do NATO.
Pécresseová se tak do jisté míry dokázala odlišit od svých rivalů na pravici, když odkazovala ke „smyslu pro odpovědnost“. Konzervativní kandidátka také zřídila ve svém volebním týmu strategickou obrannou radu, která má sledovat konflikt a jeho vývoj a přispívat „k vizi, kterou zamýšlí mít ohledně role a místa Francie v Evropě a ve světě“. Krajní pravici obvinila z naivity vůči Rusku.
Ukrajinská krize vykrystalizovala napětí na politické úrovni. Výhoda spočívá v tom, že kandidátům před dubnovými volbami umožňuje vyjasnit si své postoje a ukázat také dobře na jejich nekonzistentnost.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.