Čína může spojenectvím s Ruskem kvůli Ukrajině příliš mnoho ztratit.

Od 24. února, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, se Čína ke konfliktu staví nejednoznačně a zároveň rétoricky podporuje ruský narativ. V OSN Čína vystupuje jako dominantní ekonomika, která se nevyjádřila ani proti, ani ve prospěch ruského útoku. Je zřejmé, že Čína se nepřidá k proukrajinskému táboru vedenému NATO. Opačný extrém, tedy poskytování zázemí ruskému válečnému úsilí, je však pro Čínu stále méně atraktivní. Přestože nemůžeme předvídat, jakým směrem se Čína vydá, existuje řada důvodů, proč by měla ve vlastním zájmu zaujmout konstruktivní postoj k budoucnosti Ukrajiny a globální stabilitě, napsali pro think tank Bruegel Nicolas Véron  a Alan Wm. Wolff.

Vztahy mezi Čínou a Ruskem prošly historickými vzestupy a pády, ale v poslední době se výrazně sblížily. Tolik propagované setkání Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina na začátku zimních olympijských her v roce 2022 ukázalo silné politické partnerství, zatímco na hranicích Ukrajiny se shromáždila ruská vojska. Věrohodné zprávy naznačují, že Moskva předem informovala Peking o svém záměru zaútočit na Ukrajinu, ne-li o plném rozsahu připravované invaze.

Z těchto zpráv vyplývá, že čínské vedení, stejně jako jeho ruský protějšek, očekávalo bleskový konflikt, který by rychle vedl k Ukrajině ovládané Ruskem, což by umožnil rozdělený Západ. Ve skutečnosti byl ukrajinský odpor tvrdý a Spojené státy, Evropská unie a další země představující většinu světové ekonomiky projevily odhodlání Kyjev podpořit. Míra nepřátelství ve velké části světa vůči neospravedlnitelné agresi Ruska a jeho zjevným válečným zločinům hrozí, že se rozšíří na všechny, kteří jsou považováni za spojence Moskvy. Mezitím jsou ruské vojenské výkony neuspokojivé a válka pravděpodobně nebude v dohledné době ukončena.

Šest dobrých důvodů

Ačkoli je zjevně nemožné pozorovat rozhodovací proces čínského vedení zvenčí, natož předpovídat jeho výsledek, je možné určit parametry, které pravděpodobně hrají roli v pekingských kalkulacích. Žádný z nich neukazuje na to, že by Čína získala z užšího spojení s Ruskem nějaký prospěch. Naopak by to s sebou neslo jasné náklady.

Za prvé, Čína v posledních desetiletích dává přednost stabilitě. Ve světě se angažuje především jako obchodní partner a významný investor do infrastruktury. S pokračující válkou se invaze na Ukrajinu stále více jeví jako bezohledný hazard, který naruší a přeruší mnoho vztahů, včetně obchodních a finančních. Podporou Ruska může Čína konflikt pouze prodloužit a aktivně tak přispět k pokračující destabilizaci mezinárodního řádu. Návrat ke stabilitě může přinést pouze brzké mírové řešení na Ukrajině.

Za druhé, Čína prosazuje geoekonomickou vizi Eurasie, v níž stojí na východním konci obchodní sítě, která sahá až do západní Evropy. Čína investovala velké prostředky do vztahů se zeměmi na západ od ní, včetně Ruska a Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že EU je nyní pevně na straně ukrajinské vlády, je novou realitou, že Ukrajina se stane těsněji integrovanou se zbytkem Evropy. Pokud by se Čína postavila na stranu Ruska v prodlouženém konfliktu, podkopalo by to její euroasijskou vizi Pásu a cesty.

Zatřetí, Čína dlouhodobě uplatňuje diplomatickou doktrínu, která zdůrazňuje pět „zásad vzájemného soužití“:vzájemné respektování svrchovanosti a územní celistvosti, vzájemné neútočení, vzájemné nevměšování do vnitřních záležitostí, rovnost a vzájemný prospěch a mírové soužití. Rychlá ruská operace, která by na Ukrajině zajistila stabilní loutkovou vládu, by Číně umožnila formulovat narativ, v němž by tyto zásady byly dodržovány, ale důkazy ukrajinského patriotismu ve válce odporu to znemožňují. Být viděn, jak se zbavuje základních principů své diplomacie, by bylo pro Čínu nákladné, a to i ve vztazích s asijskými sousedy.

Za čtvrté, Čína chce sjednotit Tchaj-wan s pevninou. Rychlé ruské vítězství na Ukrajině by mohlo poskytnout podporu čínské strategii zmocnit se „23. provincie“ silou. Naopak vleklý konflikt, v němž ukrajinská strana dosáhne působivých výkonů odporu, je realitou, od níž se Čína možná bude chtít co nejvíce distancovat. Podporou Ruska by Čína mohla upevnit proukrajinský tábor v trvalou koalici, která by mohla poskytnout podobně jednotnou odpověď na jakýkoli čínský krok proti Tchaj-wanu.

Za páté, Čína je energeticky závislá. Inflace cen ropy v důsledku války na Ukrajině je pro čínskou ekonomiku špatnou zprávou – a to i za předpokladu, že bude moci nakupovat více ropy a plynu z Ruska se slevou. Válkou vyvolaný nárůst cen komodit, jako je pšenice, které jsou základem blahobytu mnoha rozvojových zemí, by navíc mohl snížit dobrou vůli vybudovanou prostřednictvím iniciativy Pásmo a cesta, pokud by byly kroky Číny považovány za prodlužování konfliktu.

Za šesté, mimořádný růst Číny byl zásadně podpořen přístupem na trhy a pokračujícím přílivem mezinárodních investic. Pokud by Čína podstatně podpořila ruskou agresi, mohly by se sankce proukrajinského tábora začít vztahovat na čínské zájmy. Stále častější vražedné útoky Ruska proti civilnímu obyvatelstvu k této výzvě přispívají. Pokud by Čína Rusko podpořila, naznačené poškození pověsti by mohlo vést k bojkotům a ztrátě investic, nemluvě o morálním odporu i mezi čínským obyvatelstvem. Scénář výrazného oddělení proukrajinských zemí od Číny by přímo poškodil čínské hospodářské zájmy.

Vyváženost zájmů

Poskytnutí podpory Rusku by mohlo Číně umožnit levně získat některá ruská aktiva, ale čínští představitelé vědí, že by to bylo u ruské veřejnosti nepopulární a mohlo by to vyvolat nebezpečnou politickou odezvu. A co hůř, Čína by musela čelit ruskému očekávání masivní hospodářské pomoci s nejistou pravděpodobností jejího splacení.

I kdyby Čína změnila rovnováhu svých zájmů, nepřipojí se k USA a EU v podpoře Ukrajiny. Čína se v poslední době stala terčem amerických a evropských sankcí a amerických cel. Čína si nese jizvy z doby, kterou považuje za více než století nadvlády a ponižování ze strany Západu a Japonska v letech 1840-1949. Čína se však také stala příliš velkou a viditelnou na to, aby si zachovala neutrální postoj. Může zbavit Rusko podpory, aniž by zdánlivě koordinovala své kroky se Spojenými státy. Čínská rétorika a propaganda může i nadále stát na straně Ruska, pokud jde o prvotní příčiny invaze. Ale to, co Čína dělá, je důležitější než to, co říká.

Čas není na straně Číny, pokud jde o nabídku podpory prezidentu Putinovi. Pokračující ruská zvěrstva vůči civilistům na Ukrajině budou dále umožněna, pokud se Čína postaví na stranu Moskvy. To by stále více mařilo návrat k podmínkám, které umožnily čínský hospodářský růst – globálnímu obchodnímu systému založenému na nediskriminaci, který by Čínu jako svého účastníka uvítal. Špatné pochopení odhodlání proukrajinského tábora by mohlo zhoršit ekonomické vyhlídky Číny v míře, kterou by zřejmě nebylo možné kompenzovat spoléháním se na domácí (nebo ruskou) poptávku. Místo toho, aby USA zrušily některá Trumpova protičínská cla, mohla by se tato cla stát základem, na němž budou postavena nová omezení, a mohla by být napodobena dalšími ekonomikami.

Čína v průběhu času prokázala pragmatismus při budování svého hospodářského postavení ve světě. Prodloužení jejího přátelství s Ruskem by bylo velkým přešlapem, který by pravděpodobně přinesl obrovské ekonomické náklady.

 

Zdroj: Wolff, A. and N. Véron (2022) „Six reasons why backstopping Russia is an increasingly unattractive option for China“, Bruegel Blog, 15 March

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Mil.ru, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons