Platforma Corporate Europe Observatory se ve své analýze podívala blíže na lobbistickou roli korporací produkujících pesticidy.
V zájmu řešení vážné hrozby krize biologické rozmanitosti předloží EU návrh cílů pro snížení používání pesticidů. To přivedlo průmysl pesticidů do režimu přežití. Nový uniklý dokument lobbistické skupiny CropLife Europezabývající se pesticidy ukazuje, že sice vede velké řeči o podpoře Zelené dohody, ale ve skutečnosti používá nejrůznější lobbistické taktiky, aby ambiciózní a závazné cíle zpochybnila, upozorňuje web Corporate Europe Observatory.
Když vědkyně Rachel Carsonová v roce 1962 publikovala knihu „Mlčící jaro“ (Silent Spring), která upozornila svět na škodlivost pesticidů, jako je DDT, pro ekosystémy, její varování se setkala s tvrdou kritikou a odporem ze strany pesticidního průmyslu. Chemičtí giganti jako Monsanto předpovídali, že její doporučení přinesou světu hladomor a nemoci. O šedesát let později, kdy se chystá zveřejnění dlouho očekávaného návrhu Evropské unie na výrazné omezení používání pesticidů, Corporate Europe Observatory odhaluje nejnovější taktiky pesticidového průmyslu v jeho lobbistické kampani, která má tyto cíle zmařit.
Dne 23. března 2022 má Evropská komise zveřejnit podrobnosti svého návrhu, jak by EU měla do roku 2030 snížit svou závislost na pesticidech alespoň o 50 %. Jedná se o jeden ze čtyř klíčových cílů snížení, které Komise stanovila ve svých strategiích „Farm to Fork“ a „Biodiversity“, klíčových prvcích Zelené dohody EU zveřejněné v květnu 2020. Jejich součástí je také cíl zvýšit do roku 2030 ekologickou produkci na 25 %, což je důležitá cesta k dosažení snížení pesticidů.
Pesticidy jsou hlavní příčinou dramatického poklesu biologické rozmanitosti, ekologické katastrofy, která je v mnohem pokročilejším stadiu než klimatická krize a ohrožuje „integritu živých systémů“, na nichž je závislý i člověk, jak uvádí Stockholmské centrum pro odolnost, které vymezilo devět planetárních hranic, a druhy vymírají tisíckrát rychleji než v době před člověkem. Nedávná studie společnosti Le Basic dospěla k závěru, že náklady spojené s dopady používání pesticidů v Evropě na lidské zdraví, kvalitu vody, půdy a v neposlední řadě na produkci potravin – náklady, které musí nést společnost prostřednictvím veřejných výdajů – jsou mnohem vyšší než čisté zisky samotného odvětví pesticidů. Zpráva dochází k závěru, že ze současného zemědělského modelu do značné míry profitují zemědělské a potravinářské podniky, zatímco zemědělci na tom prodělávají, protože ceny jejich zboží na světových trzích jsou nestabilní.
Rostoucí obavy veřejnosti z těchto problémů vyústily v nedávnou občanskou iniciativu EU „Zachraňte včely a zemědělce“ (Save Bees and Farmers), kterou podpořilo 250 organizací, oficiální petici, jež úspěšně získala podporu 1,2 milionu evropských občanů. Požadavky evropských občanských iniciativ s více než milionem podpisů musí být oficiálně zohledněny orgány EU. A ECI (European Citizens’ Initiative – Evropská občanská iniciativa) požaduje mnohem vyšší ambice, než jaké jsou v současné době na stole: 80% snížení pesticidů do roku 2030, jejich úplné vyřazení do roku 2035 a finanční podporu zemědělcům při přechodu na postupy bez toxických látek.
To vše podle očekávání přivedlo pesticidní průmysl do režimu přežití a vyvolalo obrovskou protiofenzívu ze strany pesticidních gigantů, jako jsou Bayer-Monsanto, BASF, Syngenta (nyní vlastněná čínským státem) a Corteva (Dow-Dupont). Celosvětový prodej pesticidů se za posledních 20 let zdvojnásobil a po sérii megafúzí nyní tyto čtyři korporace drží zhruba dvě třetiny trhu v hodnotě téměř 53 miliard eur.
Tato zpráva odhaluje klíčové lobbistické taktiky, které používá průmysl pesticidů, aby podkopal a zmařil cíle EU v oblasti „z farmy na vidličku“. Tyto taktiky sahají od zastrašování pomocí „studií dopadu“, přes mobilizaci třetích zemí (zejména USA) k vyvíjení tlaku na EU až po odvádění pozornosti rozhodujících činitelů dobrovolnými závazky nebo jinými falešnými řešeními. Zatímco korporace jako Bayer zuby nehty bojují proti redukčním cílům, intenzivně lobbují také za zrušení regulace geneticky modifikovaných osiv z nových technik, jako je CRISPR-Cas, a prosazují digitální nástroje pro zemědělce. Je to součást jejich nového obchodního modelu, který má nahradit nebo doplnit prodej pesticidů.
Dokonce i děsivou ruskou invazi na Ukrajině využila francouzská lobby velkých zemědělských podniků FNSEA jako záminku k tomu, aby vyzvala k přehodnocení strategie EU „z farmy na vidličku“ a označila ji za „strategii odbourávání růstu“, stejně jako další environmentální opatření zemědělské politiky EU CAP. K této výzvě se připojila i Copa-Cogeca, konzervativní skupina EPP a vedení zemědělského výboru v Evropském parlamentu. Zelené skupiny a progresivní zemědělské svazy naopak uvedly, že válka na Ukrajině ukázala, že závislost zemědělství EU na fosilních palivech a hnojivech (obojí je hlavním vývozním artiklem Ruska) je velkou slabinou, kterou lze řešit prostřednictvím cílů „z farmy na vidličku“. Dodali, že „současné pokusy některých lobbistických skupin využít válečná zvěrstva jako záminku k podkopání strategie Farm to Fork jsou zcela nemístné“. Akademici napsali komisařům dopis, v němž trvají na tom, že „řešení krátkodobého šoku musí být prováděno s ohledem na rozsáhlejší a dlouhodobé hrozby, které představují krize klimatu a biologické rozmanitosti“.
Kampaň průmyslové lobby má dostatek zdrojů. Podle vlastního záznamu společnosti Bayer z roku 2021 v registru transparentnosti lobbování v EU utratila korporace za lobbování v institucích EU neuvěřitelných 6,5 až 7 milionů eur. V tomto roce Bayer angažoval nejméně osm lobbistických firem, včetně společností Rud Pedersen, Fipra, Edelman a Hume Brophy. Naposledy byly aktualizovány záznamy společností BASF, Syngenta, Corteva a CropLife Europe za rok 2020 a jimi samými deklarované částky se pohybují od 600 000 do 3,2 milionu eur. Jak však Corporate Europe Observatory v minulosti informovala, skutečné částky mohou být mnohem vyšší.
Lobbistickou kampaň na evropské a mezinárodní úrovni pečlivě organizují průmyslové lobbistické skupiny CropLife Europe a CropLife International. Uniklá prezentace strategie společnosti CropLife Europe pro sociální média na období 2020-2021, kterou získala organizace Corporate Europe Observatory, umožňuje nahlédnout do skutečných cílů a priorit tohoto odvětví a poskytuje další důkazy o jejich lobbistické taktice. Tato zpráva je dále založena na stovkách dokumentů získaných od Evropské komise prostřednictvím žádostí o svobodný přístup k informacím, osobní komunikace se zúčastněnými aktéry, podání v rámci konzultací EU a účasti na lobbistických akcích a „setkáních zúčastněných stran“ pořádaných Evropskou komisí.
Z důkazů uvedených v této zprávě vyplývá, že cíle EU „z farmy na vidličku“, které jsou klíčovým prvkem Zelené dohody EU, jsou ze strany průmyslu silně napadány. Na druhé straně více než 70 organizací varovalo Evropskou komisi, že možnosti, které jsou v současné době na stole, nejsou zdaleka dostatečné a ponechávají příliš mnoho mezer. Je nanejvýš důležité, aby návrh na snížení pesticidů, který má Evropská komise předložit, odrážel požadavky ECI a měl maximální úroveň ambicí, přesahující 50% snížení.
Celý článek najdete zde v angličtině.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.