Věra Beranová recenzuje výstavu věnovanou umělecké tvorbě devadesátých let dvacátého století.
Výtvarná generace devadesátých let vystavuje v Galerii hlavního města Prahy (GHMP) v Domě U Kamenného zvonu. Název výstavy Heroin Crystal byl inspirován stejnojmennou fotografií Jiřího Černického, kterou využívá také pozvánka na výstavu.
Atraktivní téma (které nás nenápadně či vlastně nápadně) upozorňuje, že vlastně 90. léta 20. století jsou téměř hlubokou minulostí, na která můžeme již použít metr historika, tedy i historika umění – protože jsem dávnou pamětnicí a moje zážitky hluboce sahají do 20. století, a to i ty výtvarné.
Moje setkání, rovněž s výtvarným uměním, která byla současná v 60. letech, mají i dnes docela autentickou podobu. Pozorný čtenář jistě může namítnout, že každá vzpomínka je poznamenaná jistou mírou, například idealizace, tedy i vlastní interpretace. Tato má poznámka není náhodná. Bohužel, či bohudík, jsem jejím prostřednictvím chtěla upozornit na moje setkání s výtvarnou tvorbou, kterou jsem doslova zažila v rámci Pařížských výstav v druhé polovině 60. let. Byly to Bienále založené André Malrauxem v roce 1959 jako rozsáhlé multidisciplinární přehlídky. Od té doby se moje setkání se „současným“ uměním odvíjelo a odvíjí jako poměřování s těmito zážitky, které jsou samozřejmě podpořeny tehdejší obrazovou i textovou dokumentací. Pod tímto dojmem jsem vždy očekávala a hledala to nové i v domácích vodách. Svým způsobem to byly výstavy v Brně v druhé polovině 60. let, například Obraz 1967, nebo Salon 68 a řada dalších. O to víc jsem byla doslova zvědavá na tvorbu po roce 1989, kdy se tzv. otevřely ateliéry. Jistou předzvěstí byla v dubnu 1988 výstava „Volného seskupení12/15 Pozdě, ale přece“ v jízdárně zámku v Kolodějích, která vzbudila velkou pozornost (J. Sopko, K. Gebauer, J. Načeradský, M. Rittstein a další).
Určitou retrospektivou 90. let je také současná výstava v Galerii U Kamenného zvonu představující tehdy mladou generaci. Kurátorka přehlídky Olga Malá vysvětluje v přiloženém textu důvod tohoto projektu, který navazuje a v podstatě souzní s celkovým trendem 90. let – charakterizovaným jako „neutuchající přitažlivost zlatých devadesátých“. Tvorba, která je prezentovaná v jedinečných historických prostorách Domu U Kamenného zvonuzahrnuje období let 1994-2002. Tato data představují řadu výstav a účastí na společných přehlídkách, jako bylo například Bienále mladého umění Zvon 94. V roce 2002 pak skončila dlouhodobá expozice generace 90. let v suterénu Domu U Zlatého prstenu.
Současná výstava představuje jak tvorbu relativně známou, tak i projekty méně známé. Hledat ve vystavených „exponátech“ nějakou společnou nit jak z hlediska názorového, tak i v rámci využívané formy, je velmi nesnadné. Při vstupu do výstavních prostor nás zaujmou rozměrné fotografie Markéty Othové – aktuálně probíhá její výstava s názvem „Již brzy“ ve Veletržním paláci.
Fotografie malého formátu vystavuje M. Thelenová, které jsou řazeny za sebou, jako jakýsi řetěz s názvem Nekonečný pupečník. Cyklus krajinářských fotografií představují Lukáš Jasanský a Martin Polák. K těm známým dílům, často reprodukovaným, patří například Křičící hlava Veroniky Bromové (298×288) a také její stylizované akty. Mezi návštěvníky jistě vzbudí pozornost filmové promítaní líbací scény a snad ještě více foto aktů dívenky. Tělem, a to vlastním, se zabývá Pavel Humhal v sérii fotografií 100×70 nazvaných Hvězdy mého těla. Poněkud se vymyká objekt F. Díaze nazvaný Dílo zničeno při povodni, představující neurčitý devastovaný technický objekt. V podstatě jediným kinetickým objektem jsou větrníky nazvané Modřínové květy K. Kintery.
Jedinečný historický prostor galerie přímo vybízí k jeho přetváření, bohužel tato možnost byla jen zčásti využita. Jistou pozornost si jistě zaslouží digitální barevné fotografie 120×260. Jde o „skládanku“ tvořící půvabnou fiktivní barevnou krajinu. Autorka Štěpánka Šimlová tak tvůrčím způsobem využila nové prostředky k jedinečnému výtvarnému vyjádření.
V Domě U Kamenného zvonu představují svou tvorbou vzniklou v 90. letech: Veronika Bromová, Jiří Černický, Federico Díaz, Milena Dopitová, Pavel Humhal, Lukáš Jasanský, Martin Polák, Krištof Kintera, Markéta Othová, Michal Pěchouček, Jiří Příhoda, Petr Svárovský, Štěpánka Šimlová, Michaela Thelenová, Kateřina Vincourová.
***
Jak upozorňuje web GHMP, „ve středu 18. května proběhne každoroční Mezinárodní den muzeí, který má za cíl upozornit širokou veřejnost na roli muzeí v rozvoji celé společnosti. Ve všech našich otevřených objektech bude vstup za 1 Kč. Navštívit tak můžete výstavy: Heroin Crystal v Domě U Kamenného zvonu, Světy Jindřicha Chalupeckého v druhém patře Městské knihovny a Suška – Kameny / Škoda – Objekty na Zámku Troja.“
Psali jsme:
Foto: Federico Díaz, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons