Uznání zeměpisného označení indikuje jedinečnost výrobku a kvalitu a pomáhá tak výrobcům i spotřebitelům. Jaké změny v této oblasti jsou aktuálně projednávány?
Rozlišovat kvalitní produkty, moci důvěřovat jejich výrobcům a zároveň pomáhat těmto výrobcům jejich produkty lépe prodávat. Takový význam má zeměpisné označování výrobků. V minulosti šlo především o druhy vín původem z typických vinařských oblastí, kdy bylo třeba, aby se jejich výrobci chránili před padělky z jiných regionů. Tato potřeba byla již ve středověku, ovšem zmínky jsou dokonce už v Bibli. V globalizované ekonomice je riziko padělku a zneužití duševního vlastnictví ještě vyšší a potřeba chránit jedinečnost výrobku je pro výrobce čím dál naléhavější. Naše země se může pyšnit řadou jedinečných výrobků z různých regionů, ať už se to týká nápojů nebo lokálních potravin. Olomoucké tvarůžky, Českobudějovické pivo nebo Štramberské uši. Tyto výrobky patří do skupiny těch, jež mají tzv. chráněné zeměpisné označení.
Zeměpisná označení zakládají práva duševního vlastnictví ke konkrétním produktům, jejichž kvality jsou specificky spojeny s oblastí výroby. Jedná se o produkty natolik unikátní a proslulé svou kvalitou, chutí či vlastnostmi, že byly zařazeny do systému výrobků s jedním z typů tzv. GI – chráněného zeměpisného označení. Jde o tyto typy značení: CHOP – chráněné označení původu, CHZO – chráněné zeměpisné označení nebo méně často o ZTS – zaručenou tradiční specialitu. Seznam těchto produktů je pak uvedený v rejstřících jakosti produktů, které obsahují informace o zeměpisných a výrobních specifikacích pro každý výrobek.
Zeměpisná označení hrají stále důležitější roli v obchodních jednáních mezi EU a ostatními zeměmi. Legislativa se jimi zabývá na úrovni národní, v rámci EU a existuje též řada mezinárodních dohod. Česká poslanecká sněmovna před nedávnem schválila vládní novelu, která má odstranit dvoukolejnost unijní a národní ochrany označení. Produkty by tedy měly být pod unijní ochranou, ale nikoliv pod ochranou národní, čímž se odstraní rozdíly v kvalitativních požadavcích na výrobky. Projednávaná novela reaguje na slova ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Česká pirátská strana) o tom, že ochrana unijní a ochrana národní by neměly existovat vedle sebe. Novela totiž počítá s přičleněním EU k mezinárodní dohodě o ochraně označení původu a má v českém právním systému vyhovět závazkům, které z tohoto připojení plynou. Ministr Šalomoun zároveň uvedl, že výrobci, jejichž produktům byla udělena národní ochrana, se budou muset do 14. září rozhodnout, zda budou chtít ochranu svých produktů změnit na unijní nebo mezinárodní. „Ochrana označení původu a zeměpisného označení není pouze ochranou producenta zboží, jako je tomu u ochranných známek, ale je ochranou spotřebitele, který původu určitého druhu zboží přisuzuje určité kvalitativní znaky,“ uvedla vláda ve zdůvodnění. Novelu bude nyní projednávat Senát.