Zveřejňujeme báseň Jáchymovsku od Jindřišky Vitvarové.
Jáchymovsku
Povím vám o krásném místě,
pro které mi srdce hoří,
je vám povědomé jistě,
jde o drsné Krušnohoří!
Pokud jste to nevěděli,
čas tu zcela jinak běží,
dny a noci tady dělí
stíny od těžebních věží,
barvy nebe ukrývají
slzy dávných utrpení,
černé kříže v skalách tají,
co upadlo v zapomnění.
Noční můra v temném lese
nad osudy muklů pláče,
kéž už každý obejde se
bez dřiny a bez krumpáče.
Kéž si každý může znovu
projít krajem luk a tůní,
a na cestě k Jáchymovu
dýchat volně lesní vůni.
Lidé po svobodě touží,
spokojí se mnohdy s málem,
noví supi ovšem krouží
s každým dalším českým králem…