Co přinese nařízení EU proti praní špinavých peněz?

Omezením velkých hotovostních plateb ztíží EU zločincům praní špinavých peněz. Pro hotovostní platby je stanoven celounijní maximální limit ve výši 10 000 eur.

Teroristé a ti, kdo je financují, nejsou v Evropě vítáni. Aby mohli prát špinavé peníze, museli zločinci a zločinecké organizace hledat mezery v našich stávajících pravidlech, která jsou již poměrně přísná. Máme však v úmyslu odstranit i tyto mezery a uplatňovat ještě přísnější pravidla ve všech členských státech EU. Již nebude možné provádět velké hotovostní platby ve výši přesahující 10 000 eur. Bude mnohem obtížnější zůstat anonymní při nákupu nebo prodeji kryptoaktiv. Skrývání se za více vrstev vlastnictví společností již nebude fungovat. Bude taktéž obtížné prát špinavé peníze prostřednictvím klenotníků nebo zlatníků.

Zbyněk Stanjura, ministr financí ČR

EU pokračuje v boji za ochranu občanů EU a jejího finančního systému před praním peněz a financováním terorismu. S cílem rozšířit oblast působnosti stávajícího regulačního rámce a odstranit případné nedostatky se Rada dohodla na postoji k nařízení a nové směrnici o boji proti praní peněz (AMLD6 – Anti Money Laundering Directive 6). Spolu s návrhem přepracovaného znění nařízení o převodu peněžních prostředků, o němž již bylo dosaženo dohody s Evropským parlamentem, budou tyto předpisy po přijetí tvořit nový soubor pravidel EU pro boj proti praní peněz (AML – Anti Money Laundering), informoval portál Rady EU.

Nová pravidla EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) budou rozšířena na celé odvětví kryptoaktiv a uloží všem poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy povinnost provádět hloubkovou kontrolu svých klientů. To znamená, že budou muset ověřovat skutečnosti a informace o nich. Rada ve svém postoji požaduje, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy při provádění transakcí ve výši 1 000 eur nebo více uplatňovali opatření hloubkové kontroly klienta, a přidává opatření ke zmírnění rizik v souvislosti s transakcemi s nehostovanými peněženkami. Rada rovněž zavedla zvláštní opatření zesílené hloubkové kontroly pro přeshraniční korespondenční vztahy pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Povinnosti vyplývající z nařízení se budou vztahovat i na finanční zprostředkovatele, kteří jsou třetí stranou, osoby obchodující s drahými kovy, drahokamy a kulturními statky a dále na klenotníky, hodináře a zlatníky.

Omezením velkých hotovostních plateb ztíží EU zločincům praní špinavých peněz. Pro hotovostní platby je stanoven celounijní maximální limit ve výši 10 000 eur. Členské státy budou mít možnost stanovit nižší maximální limit, pokud si to budou přát.

Na seznam EU budou zařazeny i třetí země, které jsou uvedeny na seznamu Finančního akčního výboru (FATF, mezinárodní tvůrce standardů v oblasti boje proti praní peněz). Budou tedy existovat dva seznamy EU, „černá listina“ a „šedá listina“, což bude odrážet seznamy FATF. Komise nebude muset znovu provádět proces identifikace prováděný FATF. Cílem je zajistit, aby seznamy FATF byly zavčas zohledněny, a zabránit plýtvání zdroji. Jakmile bude některá třetí země zařazena na jeden z těchto seznamů, uplatní EU opatření přiměřená rizikům, která daná země představuje.

Rada ve svém postoji rozhodla, že bude posílena transparentnost a harmonizace pravidel týkajících se skutečných majitelů. Rada zejména objasňuje, že skutečné vlastnictví je založeno na dvou složkách – vlastnictví a kontrola –, které je třeba analyzovat, aby bylo možné posoudit, jak je kontrola nad právnickou osobou vykonávána, a identifikovat všechny fyzické osoby, které jsou skutečnými majiteli dané právnické osoby. Rovněž jsou vyjasněna související pravidla vztahující se na vícevrstvé vlastnické a kontrolní struktury. Rada rovněž dále vysvětluje, jak identifikovat a ověřovat totožnost skutečných majitelů u různých typů subjektů, včetně subjektů mimo EU. Vyjasněna jsou také ustanovení o ochraně údajů a uchovávání záznamů. Očekává se, že to usnadní a urychlí práci příslušných orgánů.

Členské státy by měly zajistit, aby každá fyzická nebo právnická osoba, která může prokázat oprávněný zájem, měla přístup k informacím uchovávaným v registrech skutečných majitelů, a tyto osoby by měly zahrnovat novináře a organizace občanské společnosti, které jsou spojeny s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim.

Balíček rovněž předpokládá mimo jiné vyjasnění ustanovení o outsourcingu, vyjasnění pravomocí orgánů dohledu, vymezení minimálního souboru informací, k nimž by měly mít přístup všechny finanční zpravodajské jednotky (národní střediska pro přijímání a analýzu oznámení o podezřelých transakcích a příslušných informací o praní peněz), a také nastavení lepší spolupráce mezi orgány.

Souvislosti

Dne 20. července 2021 Komise předložila balíček legislativních návrhů na posílení pravidel EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT). Součástí tohoto balíčku jsou:

  • nařízení, kterým se zřizuje nový orgán EU pro boj proti praní peněz (AMLA), který bude mít pravomoc ukládat sankce a pokuty;
  • nařízení, kterým se přepracovává nařízení o převodech peněžních prostředků, jehož cílem je zajistit, aby převody kryptoaktiv byly transparentnější a plně dohledatelné;
  • nařízení o povinnostech v oblasti boje proti praní peněz v soukromém sektoru;
  • směrnice o mechanismech boje proti praní peněz.

Poté, co Rada dosáhla dohody ohledně postoje k nařízení a směrnici o boji proti praní peněz, je nyní připravena zahájit třístranná jednání s Evropským parlamentem s cílem dohodnout se na jejich konečném znění.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.