Rok 2023 s sebou přináší mnoho otázek, které je třeba zodpovědět. Které události nás čekají a kde se budou všechny problémy diskutovat a řešit?
Současnost čelí válečným i hospodářským krizím, ale i krizi energetické a klimatické. Obnovení míru diplomatickou cestou, pomoc ekonomikám při post-pandemické obnově, zajištění adekvátních a cenově dostupných dodávek energie; to jsou hlavní cíle Evropy pro nadcházející rok. Pro znovudosažení stability a prosperity pro občany bude nutno intenzivně jednat a posléze i řešit. Prudce rostoucí inflace, nedostatek surovin, rostoucí zadlužení a náklady na půjčky ovlivňují obchodní aktivity a narušují kupní sílu domácností. ECB nepřestává zvyšovat úrokové sazby a její prezidentka Christine Lagardeová varovala před blížící se recesí v eurozóně. Do svých priorit pro rok 2023 evropští lídři řadí i řešení problémů s klimatem, kdy na toto téma byla přijata dohoda již na COP 15 v Montrealu, na které plánují dále pracovat a více se zabývat jejím dodržováním. V plánu je také zvýšit pomoc rozvojovým zemím. Problémem bezesporu zůstává i migrace a utíkání před válkou a chudobou.
Rok 2023 bude též rokem mnoha voleb v zemích EU. Intenzivní předvolební kampaň probíhá například v Řecku. Volební sezóna zde probíhá již od posledních měsíců roku 2022 a političtí vůdci vedou žhavé debaty a sbírají hlasy. Parlamentní volby by měly proběhnout také na podzim na Ukrajině a v Polsku. Očekává se, že prudký nárůst inflace, zvýšení cen energií a zvolená vládní řešení krizí ovlivní voliče. Voliči ve Španělsku půjdou k volebním urnám pro změnu v prosinci. Bude rok 2023 ve Španělsku rokem politických změn? Podaří se Pedrovi Sanchezovi udržet se u moci, nebo zvítězí lidová strana? Jedny z nejdůležitějších voleb ve své historii pak očekává 18. června Turecko, úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan již oznámil, že bude znovu kandidovat. V britském Westminsterském opatství se velká událost odehraje v květnu. Bude zde totiž oficiálně korunován král Karel III. Změna v trochu jiném smyslu potom čeká Chorvatsko. 1. ledna jej totiž přivítá Eurozóna jako svého 20. člena. Současně se Záhřeb také připojuje k Schengenskému prostoru.
Jaké světové konference a která významná setkání či výročí se v novém roce odehrají? Ve švýcarském Davosu se mezi 16. a 20. lednem bude konat Světové ekonomické fórum, hlavním cílem bude poskytnutí platformy pro dialog mezi vedoucími představiteli států, podniků a zástupci občanské společnosti s cílem řešit výzvy, kterým svět v současnosti čelí. Francie a Německo 22. ledna oslaví 60. výročí Elysejské smlouvy, jež položila základy francouzsko-německého partnerství po druhé světové válce. Vztahy mezi Paříží a Berlínem jsou v poslední době spíše poněkud napjaté, zejména v oblasti energetiky a obrany, což může vrhnout stín na plánované setkání prezidenta Emmanuela Macrona a kancléře Olafa Scholze. 19. května pak japonská Hirošima přivítá příští summit G7. V září bude zahájen summit G20, kterému tentokrát předsedá Indie. Pod heslem „Jedna země, jedna rodina, jedna budoucnost“ zde bude řešena energetická a potravinová bezpečnost. Po neuspokojivém výstupu jednání klimatické konference COP27 budou Spojené arabské emiráty hostit COP28, a to od 30. listopadu do 12. prosince. Abú Dhabí chce hrát důležitou roli v boji proti globálnímu oteplování. Prezident SAE k tomu uvedl: „Máme jen jednu planetu, a s ohledem na to je nezbytné, abychom byli partnery a spolupracovali v duchu odhodlání a optimismu.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.