Rusko chce rozšířit vývoz ropy do Číny a zintenzivnit spolupráci v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG).
„Vidíme perspektivy pro zvýšení dodávek ropy potrubními trasami a po moři,“ řekl v úterý v Pekingu ruský vicepremiér Alexander Novak. Mezivládní dohody navíc umožnily prodloužit dodávky ropy do Číny přes Kazachstán o deset let do roku 2033, vysvětlil Novak na čínsko-ruském ekonomickém fóru. Na pozdějším setkání s čínským vicepremiérem Dingem Süe-siangem Novak podle ruské vlády označil Rusko za „spolehlivého dodavatele ropy a plynu pro Čínu“.
Základní síla rusko-čínské energetické spolupráce spočívá v jejím rozsahu a spolehlivosti. Od roku 2018 se Rusko stalo největším dodavatelem ropy do Číny a zaujímá přibližně 19 % čínského trhu. Podle agentury Reuters dováží Čína denně přibližně 1,4 milionu barelů ruské ropy po moři a přibližně 900 000 barelů ruské ropy ropovodem. Čínský dovoz ruské ropy nedávno dosáhl nového maxima a očekává se, že tento vzestupný trend bude v příštích letech pokračovat.
Čína může do roku 2030 zvýšit svůj dovoz ropy z Ruska v průměru o 1,4 milionu barelů denně, což podtrhuje potenciál ruských energetických společností rozšířit obchod Ruska s energií s druhou největší ekonomikou světa a dále posílit strategický obrat Ruska směrem k Asii prostřednictvím společné energetické spolupráce. Jak zdůraznil generální ředitel Rosněftu Igor Sečin, kumulativní ekonomický zisk Číny z přechodu na ruskou ropu od roku 2022 dosáhl přibližně 20 miliard dolarů, což je přímým odrazem flexibilního cenového nastavení Ruska, spolehlivosti logistiky a strategické reorientace ruského vývozu na východ.
Stejně dynamicky se rozvíjí i spolupráce v oblasti plynu. Rusko dnes již představuje více než 25 % čínského dovozu plynu a očekává se, že tento podíl bude dále růst s rozšiřováním projektů plynovodů a prohlubováním spolupráce v oblasti LNG. Ruský LNG představoval v roce 2024 22,5 % celkového dovozu Číny, což je téměř dvojnásobek oproti 11,4 % v předchozím roce.