Nepřehlédnutelný pardubický aktivista Pavel Křivka byl v pondělí krajským soudem v Pardubicích nepravomocně odsouzen k šesti měsícům vězení podmíněně, píše Milan Daniel.
Za to, že loni v dubnu chodil po tamní třídě Míru v mikině s velkým písmenem Z a nápisem Za vítězství v azbuce. Podle obžaloby tím vyjadřoval podporu útoku Ruska na Ukrajinu a veřejně tak schvaloval zločin proti míru. Tím se podle státní zástupkyně provinil popíráním, zpochybňováním, schvalováním a ospravedlňováním genocidy.
Protože jsem pamětník, vzpomněl jsem mediálních ozvěn, jež politické procesy provázely v minulosti. Nepamatuji, že by obžalovaným nepřály, aby na ně „trest nedopadl jako železná pěst“. Komentátor Martin Zvěřina (Lidovky) se však k výsledku soudu s Pavlem Křivkou v závěru svého komentáře vyjádřil překvapivě neotřele. Dokonce si dovolil poznamenat, že za názor se do vězení chodit nemá.
To by si žádný režimní novinář před padesáti lety nedovolil. Když jsme se v roce 1973 potkali s Petrem Uhlem na Borech, svěřil se mi, že během svého procesu zvažoval, zda se bude popravovat nebo posílat do uranových dolů jako v padesátých letech. Nakonec z toho bylo jen posezení u zavíracích špendlíků (navlékali jsme tři velikosti, na střední čtyři větší, tři stejné, čtyři menší, norma 1,5 kg, „výdělek“ 25 Kčs za celodenní práci). No a Pavel Křivka nyní vyfasoval podmínku… Na to bychom si byli bývali připili plzeňskou vodou! Pokrok nezastavíš!
Maně mě ale napadá, jak by se státní zástupkyně Rosůlek vyrovnala s tím, kdyby měl Křivka nad tím Z na mikině háček.
A jak se vyrovnává třeba s organizátory sbírek na rakety, jež mají dopadat na Moskvu, hlavní město země, s níž (pravda, možná zatím?) nejsme ve válce.
Lze to posoudit jinak než jako přípravu na válku útočnou s trestní sazbou až dvacet let natvrdo?