Nedělní vývoj situace v Brazílii ukazuje, že politické napětí po zvolení levicového prezidenta nepolevuje.
Politické napětí v Brazílii dostalo v neděli 8. ledna novou podobu. Příznivci exprezidenta země Jaira Bolsonara zaútočili v hlavním městě Brasilii na několik ústavních institucí. Brazilská média a sociální sítě informovaly, že asi tři tisíce podporovatelů krajně pravicového politika pronikly do budovy parlamentu, do prezidentského paláce a do budovy Nejvyššího soudu. Tyto tři instituce jsou umístěny na jednom náměstí, příznivci bývalého prezidenta zde dlouhodobě stanují, protože neuznávají výsledky prezidentských voleb, opakovaně též požadují nasazení armády proti nově zvolené vládě. Nedělní násilné obsazení vládních budov trvalo asi tři hodiny, protestující také blokovali silnice a zapalovali pneumatiky. Proti bolsonaristům byly nasazeny bezpečnostní složky a došlo i na zatýkání. Podle nedělních informací bylo zadrženo asi 300 lidí. Podle agentury Reuters nařídil v pondělí 9. ledna soudce Nejvyššího soudu Alexandre de Moraes policejně rozpustit stanová městečka Bolsonarových příznivců po celé zemi. Moraes také na dobu 90 dní odvolal guvernéra Brasilie Ibaneis Rocha za hrubá selhání při zajišťování bezpečnosti. Rocha je považován za bývalého Bolsonarova spojence.
Nový prezident země Luiz Inácio Lula da Silva po incidentu sdělil, že federální bezpečnostní složky budou v hlavním městě posíleny až do konce ledna. Lula nastoupil do úřadu na začátku ledna poté, co v říjnu nad Bolsonarem zvítězil v těsném prezidentském klání. Napětí v polarizované zemi ale nepolevilo.
Lula v reakci na víkendové dění v zemi označil za viníka bývalého prezidenta: „Tento genocidista… k tomu vybízí prostřednictvím sociálních médií z Miami…Všichni vědí, že existují mnohé projevy bývalého prezidenta, které k tomu vybízejí.“ Bolsonaro v době, kdy došlo k napadení ústavních budov, pobýval v Miami (USA), kam se uchýlil dva dny před skončením svého mandátu. Šest hodin poté, co násilnosti skončily, Lulovo nařčení odmítl. Později označil protesty svých příznivců za demokratické, nicméně útoky na vládní budovy považuje za „jdoucí přes čáru“.
Pozorovatelé si všímají, že útoky na vládní budovy v Brasilii mají předlohu v útoku na americký Kongres, ke kterému došlo 6. ledna 2021 ve Washingtonu. Bolsonaro, podobně jako bývalý prezident USA Donald Trump, dlouhodobě využíval rétoriku, která zpochybňovala důvěru v politické instituce.
Politická situace současného prezidenta Brazílie Luly je velmi složitá, nejen kvůli politické polarizaci společnosti, ale také proto, že mnozí místní úředníci a vojáci i nadále udržují vztahy s Bolsonarem, řekl brazilský profesor práva Diego Amparo. „Určitě šlo o pokus o převrat ze strany nejradikálnějších Bolsonarových stoupenců,” uvedl Vinicius Vieira, docent ekonomie a mezinárodních vztahů z Nadace Armanda Alvarese Penteada. Analytik připomenul, že „…je to něco, co Bolsonaro v době, kdy byl u moci, stimuloval, zejména proti Nejvyššímu soudu. Protože Nejvyšší soud se vždy snažil prosazovat ústavní pravidla proti Bolsonarovým krajně pravicovým postojům.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.