Jan Zeman poslal obrázky ze silvestrovského Polska v podobě několika tematických poznámek.
Politická i ekonomická situace v Polsku se od té české v řadě směrů liší i na konci roku 2022. Nějaký rejpal si všiml shodného základního hesla aktuální politické kampaně. Podle politiků vládnoucí pravicově konzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS) „Politici Občanské platformy jsou zrádci! Agenti! Komunisté! Zloději!“ Podle politiků pravicově liberální Občanské platformy (OP) jsou „Politici PiS zrádci! Agenti! Komunisté! Zloději!“ Takřka shoda, v které rozlišit pravdu od lži je těžké i pro příslušné odborníky. Svobodná politická debata v Polsku sice nemívá soudní dohry pro urážku na cti. Jde z ní jen rozum kamsi. Tak nějak to shrnul levicový polský týdeník Przeglad č. 1/2023.
Otázkou je, co dělá polská umírněná levice, jež ve volbách do Sejmu, dolní komory polského parlamentu, získala v roce 2019 něco přes 13 % mandátů. Satirik Robert Gorski v levicovém týdeníku Politika č. 52/2022 konstatuje, že levicové luhy v Polsku zejí prázdnotou. Polskou umírněnou levici nezajímají moc práva pracujících, boj s chudobou či boj s hospodářskou krizí. Místo toho se zabývá feminismem (aktuální zvláště po utužení beztak mimořádně brutálního antipotratového zákona z roku 1993 v roce 2021 činí tuto otázku závažnější, než bychom z Prahy mohli soudit), řeší bezpočet pohlaví či jaký je rozdíl mezi vaginou a vulvou. Veřejná shromáždění Lewice, OP a dalších proevropských stran s vlajkami LGBT rozhodně nepomáhají nejen osobám LGBT, ale také těmto stranám získávat důvěru ve společnosti. Signalizují pouze nechvalné lezení komusi do zadku.
V říjnu 2022 došlo ve Varšavě i k demonstraci několika set údajně zabedněných pravičáků (snad příznivců dosud parlamentního hnutí Korwina Mikeho) proti účasti Polska na válce na Ukrajině, který mainstreamová média v rámci politické korektnosti zamlčela. Demonstranti tvrdili, že účast Polska na této válce není v jeho zájmu. Inu, demokracii si prý mainstreamová média rozvracet nenechají, byť přímá cenzura a kriminalizace nevládních názorů se v Polsku, na rozdíl od Česka, nepřipravuje.
Polská ekonomika se (zatím) nehroutí
Psal se rok 2015. Politička a pozdější premiérka PiS paní Beata Szydlo na své předvolební zastávce u bourané fabriky pronesla větu: „Polsko v ruinách!“ Nesouviselo to s účtováním s údajným komunismem. Fabrika byla jen obětí tržní ekonomiky a uvolňovala prostor pro ekonomicky zajímavější projekt. Tato věta ale byla použita proti tehdejší vládě OP a PSL a po převzetí vlády PiS na podzim 2015 ji sem tam používá opoziční OP proti vládě PiS.
PiS už vládne v Polsku 7 let. Vládne autoritářsky a na kapitalismus sociálně poměrně citlivě. Přestože vláda PiS přes nesouhlas OP ekonomice prý drasticky pouští žilou programem 500 plus (500 zlotých na každé druhé a další dítě v rodině za měsíc, později rozšířený na 500 plus pro všechny děti, tj. i prvně narozené, jež sice nevedl k růstu porodnosti, ale mnoho polských rodin vyvedl z bídy), řadou dalších sociálních programů, rostoucí militarizaci atp., přestože připustila rozsáhlé ztráty z pandemie koronaviru v letech 2020 a 2021 a obrovské peníze v roce 2022 vydává na podporu Ukrajiny (nejdražší je embargo na dovoz ruských fosilních paliv, které Polsko následně dováží z jiných států „derusifikované“ za dvojnásobné ceny), polská ekonomika nechce a nechce zkolabovat. Mediálně vděčné ztráty dotací a z pokut v důsledku šikany Polska Evropskou komisí jsou v této souvislosti jen drobností.
Chápu, že zejména z výdajů a ztrát v důsledku pandemie koronaviru v letech 2020 a 2021 a z letošních výdajů na armádu a Ukrajinu jde soudným hlava kolem. Za produktivnější než vykřikovat „Polsko v ruinách!“ považuji podívat se na základní čísla polské ekonomiky.
K 30. září 2022 zadlužení Polska vůči hrubému domácímu produktu (HDP) činilo 50,3 % (k 30.9. 2021 činilo 53,8 % a k 30. 9. 2015 51,3 %). Polské zadlužení je absolutně mnohem vyšší (asi 3 biliony zlotých) než v době nástupu vlády PiS na podzim 2015, ale v důsledku významného ekonomického růstu Polska je ve vztahu k HDP mírně nižší. Náklady na obsluhu státního dluhu se pohybují mezi 2-2,6 % HDP/rok. V roce 2001 činily 3,3 % HDP. Pozitivní je, že se podíl zahraničních investorů na polském zadlužení snížil z 57,8 % na 35 %. Nehrozí dluhová oprátka à la Řecko s jeho zadlužením 188 % HDP.
Inflace v Polsku nebezpečně stoupá. Problém je, že jejím hlavním tahounem jsou fosilní paliva, které si Polsko embargováním Ruska zásadně zdražilo. V protiruské politice dovedené nejednou ad absurdum se polská vládní PiS s proevropskou opozicí shodují. Kritizovat vládu PiS za vysokou inflaci tudíž poněkud zapáchá. Tím spíš, že v důsledku poměrně vysokých kompenzací životní úroveň v Polsku neklesá zdaleka tak drasticky jako v Česku. Problém je spíše ve skutečnosti, že inflace v Polsku, tak jako kdekoliv jinde, požírá úspory.
Pro úplnost nutno dodat, že HDP v Polsku od roku 2001 klesl jen jednou, a to v prvním pandemickém roce 2021.
Podivná privatizace Gdaňské rafinérie
Konec roku 2022 se u polské opozice nesl v kritice částečné privatizace Gdaňské rafinérie ropy. Záměr fúze podniků PKN Orlen, Grupa Lotos, Grupa Energie (dnes PGN/G) z roku 2018 blokovala Evropská komise škůdcovskými požadavky – zejména prodejem 30 % státních rafinériích v Gdaňsku, prodejem části skupiny Lotos apod. V podmínkách sílící klimatické politiky EU, v prosinci 2019 převtělené na EU zničující Zelenou dohodu pro Evropu, k níž se Polsko sice nepřipojilo, ale i tak na něj tvrdě dopadá, byl zájem o nákup akcií Orlenu malý. Nakonec 30 % PKN Orlen v červnu 2022 koupila saúdskoarabská Aramco za cenu 1,15 mld. zlotých. Dále koupila za 1,5 miliardy zlotých síť čerpacích stanic Lotosu. 1,15 mld. zlotých je (rekordní) zisk Gdaňské rafinérie za leden až červen 2022.
Skandalizace z konce roku 2022 šla jednak ve směru, že v minulosti významně modernizovaná rafinérie vůbec byla částečně privatizována, dále že byla privatizována saúdskoarabské státní firmě Aramco, údajnému spojenci Ruska, a že došlo k privatizaci hluboko pod cenou. Kritika přitom nesměřovala ani trochu na Evropskou komisi, ale pouze na vládu PiS a zejména na vlivného poslance PiS Obajtka, který tu privatizaci údajně sjednal. Ač smlouva byla podepsána již v červnu 2022, kritika přišla s půlročním zpožděním.
Mám za to, že kritika této privatizace je na místě. Základní infrastrukturní odvětví by měly být ve veřejném vlastnictví příslušného státu. Kromě polské vlády PiS je nutné kritizovat i rovněž politiku EU, která polskou vládu do jisté míry k této privatizaci dotlačila. Tedy, podle mě za dané situace se polská vláda měla zřeknout záměru ony velké energetické firmy Polska sloučit, tj. ponechat stávající stav.
Malá rozprava o klimatu
Americkými demokraty vlastněná polská televizní stanice TVN vedla i malou debatu na téma klimatických změn. Padla otázka, jak je možné, že na konci roku 2022 je v Evropě rekordní teplo, zatímco Severní Ameriku sužuje velký mráz a zejména bezprecedentní blizard (obří sněhová bouře paralyzovala značnou část USA). To se nevylučuje. Zřejmě se stalo jen to, že mrazivý arktický vzduch se nešířil relativně rovnoměrně z Arktidy na jih, ale soustředil se na Severní Ameriku, takže si Evropa mohla užívat v teplu a díky tomu leckde lidé nemrzli.
Na Nový rok ráno si vzpomněli i na Česko. Totiž, na měřící stanici v městečku Gluchorazy u českých hranic padl teplotní rekord: plus 18,7 stupňů Celsia. Kolem druhé hodiny odpolední již tuto zprávu odsunula nová zpráva – padl absolutní teplotní rekord v lednu v Polsku. Na stanici umístěné v areálu letiště Varšava Okęcie naměřili plus 18,9 stupňů Celsia. Pak se začala řešit tragédie na úbočí Sněžky – Růžové hoře. Věřte, že si někteří novináři „smlsli“.