Podle Evropské komise jsou budovy v EU zodpovědné za 40 % spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů.

Již dlouhou dobu jsme vystaveni neustálému vnucování informací o ekologické transformaci a potřebě ochrany životního prostředí, což jsou ušlechtilé ideály, které se však mohou ukázat jako škodlivé na jiných základních úrovních společenského života, jako je ekonomika a zaměstnanost. Ochrana naší planety je základem naší existence, ale stejně tak platí, že čistá změna našich životních vzorců s ohledem na nové, ekologicky uvědomělejší společenství, bude muset chránit ekonomické zdroje lidí a také historický průběh všech vědeckých a technických objevů, které provázely lidstvo po celou dobu jeho existence, napsal Carlo Toto na webu nicolaporro.it.

Podle směrnice 2018/844/EU o energetické náročnosti budov (EPBD) bude muset každá země do roku 2027 stanovit své vlastní minimální standardy energetické účinnosti budov a od roku 2030 je plně přijmout.

Rizikem je zatížit daňové poplatníky nákladnými rekonstrukcemi v době, která je pro ekonomiku již tak obtížná.

Na tomto místě autor odkazuje na italskou organizaci Confedilizia, která se k tématu vyjádřila takto:

V textu návrhu směrnice, je řada pravidel, která stanoví povinné zásahy do budov, jejichž cílem je, aby budovy s nízkou energetickou náročností zanikly, a to podle velmi přísného časového harmonogramu, který ostře kontrastuje se zvláštnostmi italského nemovitostního dědictví (historie a rozsáhlé vlastnictví, často kondominia).

Pokud navrhovaná směrnice nebude změněna v části týkající se časového rozvržení a energetických tříd, budou muset být během několika let renovovány miliony obytných budov. Nehledě na to, že v mnoha případech nejsou požadované zásahy vzhledem ke zvláštním vlastnostem dotčených budov ani fyzicky proveditelné. Velmi krátký časový rámec navíc povede k nebývalému napětí na trhu, k neúměrnému nárůstu cen, k neschopnosti sehnat suroviny, lešení, kvalifikovanou pracovní sílu, specializované firmy, odborníky atd.

V bezprostřední budoucnosti to bude mít za následek ztrátu hodnoty naprosté většiny italských nemovitostí a v důsledku toho celkové zchudnutí našich domácností.

Pro zlepšení energetické náročnosti milionů budov je nutné stanovit realistické cíle. Především by bylo nutné jednat prostřednictvím pobídkových opatření, a ne vnucovat velmi odlišným zemím povinnosti vymyšlené zpoza stolů bruselských paláců. Místo toho byla zvolena cesta donucení, aniž by byla členským státům poskytnuta dostatečná flexibilita pro přizpůsobení nových pravidel vnitrostátním podmínkám.

Nyní se podívejme, co k této záležitosti uvádí Evropský parlament.

Energetická náročnost budov: klimatická neutralita do roku 2050

Ve čtvrtek 9. února byly přijaty návrhy opatření na zvýšení tempa renovací a snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů.

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku přijal svůj postoj k navrhované revizi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) 49 hlasy pro, 18 proti a 6 členů se zdrželo hlasování.

Jejím hlavním cílem je do roku 2030 podstatně snížit emise skleníkových plynů a spotřebu energie v sektoru budov v EU a do roku 2050 zajistit jeho klimatickou neutralitu. Jejím cílem je rovněž zvýšit míru renovací energeticky neefektivních budov a zlepšit informovanost o energetické náročnosti.

Cíle snižování emisí

Podle přijatého textu by měly být všechny nové budovy od roku 2028 bezemisní, zatímco nové budovy užívané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány od roku 2026 (Komise navrhovala rok 2030, resp. 2027). Všechny nové budovy by měly být do roku 2028 vybaveny solárními technologiemi, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky proveditelné, zatímco obytné budovy, které procházejí rozsáhlou renovací, musí splnit požadavky do roku 2032.

Obytné budovy by měly do roku 2030 dosáhnout alespoň třídy energetické náročnosti E a do roku 2033 třídy D. Nebytové a veřejné budovy by musely dosáhnout stejných tříd do roku 2027, resp. 2030 (Komise navrhla třídy F a E).

Vnitrostátní opatření a odchylky

Všechna opatření potřebná k dosažení těchto cílů by stanovily jednotlivé členské státy v národních plánech renovací. Aby se zohlednily různé fondy budov v zemích EU, mělo by písmeno G odpovídat 15 % nejhorších budov v národním fondu.

Z nových pravidel by byly vyloučeny památky, přičemž země EU se mohou rozhodnout, že vyloučí také budovy chráněné pro jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, technické budovy, dočasné užívání budov nebo kostely a modlitebny. Členské státy mohou rovněž vyjmout veřejné sociální bydlení, u něhož by renovace vedla ke zvýšení nájemného, které nelze kompenzovat úsporami na účtech za energie.

Poslanci chtějí také členským státům umožnit, aby nové cíle upravily u omezeného podílu budov, na které se požadavky vztahují, v závislosti na ekonomické a technické proveditelnosti renovací a dostupnosti kvalifikované pracovní síly.

Podpora opatření proti energetické chudobě

Národní plány renovací by měly zahrnovat podpůrné programy s realistickými cíli a opatřeními pro usnadnění přístupu k dotacím a financování. Členské státy musí zavést bezplatná informační místa a nákladově neutrální programy renovací. Finanční opatření by měla poskytovat významnou prémii na hloubkové renovace, zejména budov s nejhoršími parametry, a zranitelným domácnostem by měly být k dispozici cílené granty a dotace.

Zákaz vytápění fosilními palivy do roku 2035

Země EU by měly zajistit, aby od data transpozice této směrnice nebylo povoleno používání fosilních paliv v systémech vytápění u nových budov a budov, které procházejí významnou renovací, hloubkovou renovací nebo renovací topného systému. Měly by být zcela vyřazeny do roku 2035, pokud Evropská komise nepovolí jejich používání do roku 2040, uvádějí poslanci Evropského parlamentu.

Další kroky

O návrhu právního předpisu bude hlasovat celá sněmovna na plenárním zasedání ve dnech 13.-16. března a stane se vyjednávací pozicí Parlamentu. Poslanci poté zahájí jednání s Radou, aby se dohodli na konečné podobě návrhu zákona.

Souvislosti

Podle Evropské komise jsou budovy v EU zodpovědné za 40 % spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů. Dne 15. prosince 2021 přijala Evropská komise legislativní návrh na revizi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) v rámci tzv. balíčku „Fit for 55“. Nový evropský zákon o klimatu (červenec 2021) zakotvil cíle pro rok 2030 i 2050 do závazného evropského práva.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.