Balkánské zápisky sledovaly vývoj kolem jednání o francouzsko-německém návrhu o Kosovu mezi Srbskem a Kosovem.

Pohledy na dlouho očekávané jednání v Bruselu o francouzsko-německém návrhu o Kosovu mezi prezidentem Aleksandrem Vučićem a kosovským premiérem Albinem Kurtim jsou velice rozdílná. Dá se říci, že výsledkem je matoucí dojem.

Srbská opozice spouští jako před jednáním „palbu“ o Vučićově zradě a prodeji Kosova. Jeden z vůdců opozice předseda Hnutí Srbsko centrum a bývalý náčelník štábu armády Zdravko Ponoš tvrdí, že „evropský návrh je velkým vítězstvím Prištiny, že Kosovo získalo vše a srbští občané nic. Jediným vítězem jsou zahraniční zprostředkovatelé.“ Stejně mluví opozičník ze strany Dveri Božko Obradović: „Nyní bude následovat politická a mediální manipulace, aby zastřela Vučićovu kapitulaci a zradu.“

Opoziční list Danas cituje zahraniční média, která dávají za pravdu opozici, že srbský prezident Vučić boj o Kosovo prohrál. Například Neue Zürcher Zeitung píše: „Ústní souhlas v rámci rozhovorů sice nezmiňuje status Kosova. Kurti je však v pohodlné situaci. Přestože jde o nepopulární ústupek Bělehradu o formování Sdružení srbských obcí, úspěchem je každé pokročení Kosova směrem k mezinárodním institucím. Naproti tomu Vučićovo faktické přiznání nezávislosti Kosova představuje radikální obrat, a to je v protikladu s tématem, na kterém léta získával politické body. Je to částečný úspěch balkánské politiky Západu.“

Důležité je v tomto ohledu prohlášení šéfa zahraniční politiky EU Josep Borrella, který bruselská jednání vedl, po kterých prohlásil a poněkud vnesl nejistotu ve výsledek: „Lídři Srbska a Kosova se v pondělí dohodli na dohodě podporované Západem o normalizaci vztahů, ale je zapotřebí dalších rozhovorů o implementaci smlouvy. Oba lídři se shodli, že o dohodě mezi bývalými válečnými nepřáteli nejsou potřeba žádné další diskuse.“

Stanovisko prezidenta Vučiće

Po příletu z Bruselu dal prezident Vučić okamžitě najevo, že nic nepodepsal a stejně tak nic nepodepsal ani Albin Kurti. Stejně rychle oznámil: „Nikdy nepřistoupím na uznání Kosova a jeho vstup do OSN. O dalším můžeme jednat.“

Navíc vzhledem k již předchozím útokům opozice předeslal, že od devíti večer bude mít televizní rozhovor o svém jednání v Bruselu, neboť chce v něm vyvrátit všechna falešná obvinění ze zrady Srbska vyslovená po jednání opozicí a médii.

Večer Vučić pak uvedl, že srbská delegace předala mezinárodním zprostředkovatelům odpověď na skončená jednání k francouzsko-německému návrhu a znovu zopakoval: „Nepřeji si jednat o vzájemném uznání a vstupu Kosova do OSN. Nepodepíši formální ani neformální uznání Kosova ani jeho vstup do OSN.“ Pouze připustil, že s Kosovem se bude jednat o „implementačním plánu na regionální úrovni týkající se celních formalit podle dohody z roku 2011. Jde o dojednání pohybu zboží a služeb, také se povedou rozhovory o Srbské pravoslavné církvi.“

Tímto vystoupením se stala jednání o Kosovu opět nejasná svým výsledkem. Každá ze stran používá pouze již své osvědčené fráze ke svým cílům. Pouze je jisté, že 18. března se opět všichni sejdou s Josepem Borrellem na jednání v severomakedonském Skopje. 24. března bude Evropská rada hodnotit proběhlá jednání o Kosovou, na podkladě kterých bude Srbsko hodnoceno ve své snaze přiblížit se vstupu do EU.

Jedenáctibodový evropský návrh: Srbsko nebude Kosovu bránit

Jeden závěr si může každý z nás konečně učinit na podkladě konečně zveřejněného francouzsko-německého tzv. evropského návrhu publikovaného 27. února na stránkách Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Zde je uvedeno celkem jedenáct bodů dohody.

Zde je například důležitý článek 4, který mluví o tom, že Srbsko nebude Kosovu bránit ve vstupu do mezinárodních organizací. Stejně důležitý je článek 5, kde Srbsko a Kosovo si nebudou blokovat cestu do EU.

Článek publikujeme ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.

Ilustrační foto: Duma.gov.ru, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons