Nový díl průvodce jazzem od Jana Schneidera dnes nabízí skladby Mahjong, David the King a Nazra spolu se vzpomínkou na saxofonistu a skladatele Wayna Shortera.
Zemřel saxofonista a skladatel Wayne Shorter – nechme ho, aby si sám zahrál na svou památku, co si sám složil, neboť komu se to podaří? Přestože Shorter proslul jako bebopový a coolový a posléze i jazzrockový hráč, skladbu Mahjong řadí znalci do esoterické oblasti „spiritual jazzu“, kde je kromě muzikantského umu a skladatelského fištrónu také znát cosi jemněhmotného navíc. Ten mohutný klavír hraje McCoy Tyner, basu skvělý Reggie Workman, a ty magické bubny, to je Elvin Jones. Takže RIP, Wayne!
Šedesátá léta byla obdobím velké umělecké kreativity – o tom lze nalézat nové a nové důkazy. Příkladem budiž následující jemnost David the King, pocházející od tenorsaxofonisty Tiny Brookse a hraná jeho kapelou. Po klasickém vystřídání sól pana kapelníka, trumpetisty Johny Colese a pianisty Kenny Drewa přichází půvabné duo, snad by se dalo říci dvojsólo kontrabasisty Wilbura Wareho a bubeníka Philly Joe Jonese, plné melodie, napětí i vtipu – vše v míře velmi nenásilné, prostě velmistrovské.
Egyptská hvězda Hakim a skladba „Nazra“ může sloužit jako zajímavá ilustrace toho, proč Sever vymírá, zatímco Jih je plodný. Koho tento rytmus nechá klidným, je asi mrtvý, anebo těsně předtím. Arabské, orientální, mizrachit – říkejte si těm rytmům jak chcete, ale jsou plné života, a jsou oblíbenou součástí života středomořských společností. Tyto rytmy vycházejí ze základních životních frekvencí a zpětně je posilují, neinterferují s nimi. Tento negativní jev však lze vysledovat mezi biofrekvencemi a stupidními rytmy na severu oblíbených žánrů, jako je techno a disko a podobné neživotné koncepty. V této skladbě jsou lahůdkově kombinovány rytmické změny, z otevřeného, průběžného, pádícího do uzavřeného, houpavého, a pak se to zase rozjede úprkem. A do toho to tleskání, tak akurátní, nic akademického, s rukama v klíně, ale plné energie – nu však právě proto ty tleskající ruce musí být pozvednuty do výše hlavy, a pak to najednou jde samo.