Pokles jihokorejské porodnosti je o to překvapivější, že k němu došlo za relativně krátkou dobu.

Státy na celém světě se potýkají se stárnutím a úbytkem obyvatelstva, ale Jižní Koreji se to obzvláště týká.

V posledních 60 letech došlo v Jižní Koreji k nejrychlejšímu poklesu porodnosti v historii lidstva. V roce 1960 činila úhrnná plodnost v zemi, tedy počet dětí, které má žena v průměru během svého reprodukčního období, necelých šest dětí na ženu. V roce 2022 to bylo 0,78 dítěte. Jižní Korea je jedinou zemí na světě, která zaznamenala míru plodnosti nižší než jedno dítě na ženu, ačkoli další země – Ukrajina, Čína a Španělsko – jsou jí blízko.

Pokles porodnosti v Jižní Koreji ve srovnání s USA. Míra porodnosti v Jižní Koreji klesla v polovině 80. let 20. století pod úroveň potřebnou k udržení populace a už se nikdy neobnovila. Zdroj: The Conversation, CC-BY-ND.

Jako demograf, který v posledních čtyřech desetiletích prováděl rozsáhlý výzkum asijských populací, vím, že tento dlouhodobý a prudký pokles bude mít na Jižní Koreu obrovské dopady, napsal Dudley L. Poston Jr. ve svém článku pro The Conversation. Může zpomalit hospodářský růst a přispět ke změně, která povede k tomu, že země skončí méně bohatá a s menším počtem obyvatel.

Starší, chudší, závislejší

Země potřebují k obnovení populace úhrnnou plodnost 2,1 dítěte na ženu, pokud nebereme v úvahu vliv imigrace a emigrace. Míra plodnosti v Jižní Koreji se od roku 1984, kdy klesla z 2,17 v předchozím roce na 1,93, trvale pohybuje pod touto hodnotou.

Pokles jihokorejské porodnosti je o to překvapivější, že k němu došlo za relativně krátkou dobu.

Ještě v roce 1800 byla úhrnná plodnost v USA výrazně vyšší než 6,0. Trvalo však přibližně 170 let, než se v USA podařilo trvale klesnout pod úroveň reprodukce. Kromě toho za něco málo přes 60 let, během nichž míra porodnosti v Jižní Koreji klesla z 6,0 na 0,8, došlo v USA k pozvolnějšímu poklesu z 3,0 na 1,7 %.

Pokles porodnosti může mít za určitých okolností pozitivní vliv, a to prostřednictvím něčeho, co demografové označují jako „demografickou dividendu“. Tato dividenda označuje zrychlený růst ekonomiky země, který následuje po poklesu porodnosti a následných změnách ve věkovém složení, jejichž výsledkem je více lidí v produktivním věku a méně závislých malých dětí a starších lidí.

A právě to se stalo v Jižní Koreji – pokles porodnosti pomohl přeměnit Jižní Koreu z velmi chudé země na velmi bohatou.

Za hospodářským zázrakem

Pokles porodnosti v Jižní Koreji začal na počátku 60. let 20. století, kdy vláda přijala program ekonomického plánování a program plánování populace a rodiny.

V té době Jižní Korea strádala, protože její hospodářství a společnost byly zničeny korejskou válkou v letech 1950 až 1953. Koncem 50. let 20. století byla Jižní Korea jednou z nejchudších zemí světa. V roce 1961 činil roční příjem na obyvatele pouze asi 82 dolarů.

Dramatické zvýšení hospodářského růstu však začalo v roce 1962, kdy jihokorejská vláda zavedla pětiletý plán hospodářského rozvoje.

Zásadní je, že vláda zavedla program plánování populace, aby snížila porodnost v zemi. Jeho součástí byl cíl přimět 45 % manželských párů k používání antikoncepce – do té doby ji používalo jen velmi málo Korejců.

To dále přispělo ke snížení porodnosti, protože mnoho párů si uvědomilo, že menší počet dětí často vede ke zlepšení životní úrovně rodiny.

Ekonomické programy i programy plánování rodiny přispěly k tomu, že se Jižní Korea změnila z země s vysokou porodností na zemi s nízkou porodností.

V důsledku toho se počet závislých obyvatel země – mladých a starších lidí – snížil v poměru k počtu obyvatel v produktivním věku.

Demografické změny nastartovaly hospodářský růst, který pokračoval až do poloviny 90. let. Zvýšení produktivity spolu s rostoucí pracovní silou a postupným snižováním nezaměstnanosti vedlo k tomu, že průměrné roční tempo růstu hrubého domácího produktu se po mnoho let pohybovalo mezi 6 a 10 %.

Jižní Korea je dnes jednou z nejbohatších zemí světa s příjmem na obyvatele 35 000 dolarů.

Každoroční úbytek lidí

Velkou měrou se na této proměně Jižní Koreje z chudé země v bohatou podílela demografická dividenda získaná během poklesu porodnosti v zemi. Demografická dividenda však funguje pouze krátkodobě. Dlouhodobý pokles porodnosti je pro národní ekonomiku často katastrofální.

Jižní Korea má extrémně nízkou porodnost 0,78 a každoročně ztrácí počet obyvatel, přičemž počet úmrtí je vyšší než počet narozených dětí. Kdysi čilý národ je na cestě stát se zemí s velkým počtem starších lidí a menším počtem pracovníků.

Korejský statistický úřad nedávno oznámil, že země v posledních třech letech přišla o obyvatelstvo: V roce 2020 se snížil o 32 611 osob, v roce 2021 o 57 118 osob a v roce 2022 o 123 800 osob.

Pokud bude tento trend pokračovat a pokud země nepřijme miliony přistěhovalců, klesne současný počet 51 milionů obyvatel Jižní Koreje v příštích čtyřech až pěti desetiletích na méně než 38 milionů.

Stále větší část společnosti bude starší 65 let.

V roce 2000 tvořili obyvatelé Jižní Koreje ve věku 65 let a více méně 7 % populace. Dnes tvoří starší lidé téměř 17 % obyvatel Jižní Koreje.

Předpokládá se, že v roce 2025 bude starší populace tvořit 20 % obyvatel země a v roce 2067 by mohla dosáhnout nebývale vysokého podílu 46 %. Počet obyvatel Jižní Koreje v produktivním věku pak bude menší než počet obyvatel starších 65 let.

Ve snaze zabránit demografické noční můře jihokorejská vláda finančně motivuje páry k tomu, aby měly děti, a zvyšuje měsíční příspěvek pro rodiče, který již existuje. Prezident Yoon Suk Yeol také zřídil nový vládní tým, který má za úkol vytvořit politiku pro zvýšení porodnosti.

Dosavadní programy na zvýšení nízké porodnosti však měly jen malý účinek. Od roku 2006 již jihokorejská vláda vynaložila na programy na zvýšení porodnosti více než 200 miliard dolarů, a to prakticky bez efektu.

Otevření pasti

Jihokorejská porodnost se za posledních 16 let nezvýšila. Spíše se nadále snižovala. Je to způsobeno tím, co demografové označují jako „past nízké porodnosti“. Tento princip, který demografové stanovili na počátku roku 2000, říká, že jakmile míra porodnosti v zemi klesne pod 1,5 nebo 1,4, je obtížné (ne-li nemožné) ji výrazně zvýšit.

Jižní Korea spolu s mnoha dalšími zeměmi – včetně Francie, Austrálie a Ruska – vyvinula politiku na podporu zvyšování porodnosti, ale s malým nebo žádným úspěchem.

Jediným skutečným způsobem, jak by Jižní Korea mohla tuto situaci změnit, by bylo spoléhat se ve velké míře na přistěhovalectví.

Migranti jsou obvykle mladí a produktivní a obvykle mají více dětí než rodilí obyvatelé. Jižní Korea má však velmi restriktivní přistěhovaleckou politiku, která imigrantům neumožňuje získat občanství nebo trvalý pobyt, pokud se nesezdají s Jihokorejci.

Počet obyvatel narozených v zahraničí v roce 2022 činil něco málo přes 1,6 milionu, což je přibližně 3,1 % populace. Naproti tomu USA se vždy spoléhaly na imigraci, která posilovala jejich pracující populaci, a obyvatelé narození v zahraničí nyní tvoří více než 14 % populace.

Aby imigrace vyrovnala klesající porodnost v Jižní Koreji, musel by se počet zahraničních pracovníků pravděpodobně zvýšit téměř desetkrát.

Pokud se tak nestane, demografický osud Jižní Koreje povede k tomu, že bude každoročně ztrácet populaci a stane se jednou z nejstarších – ne-li nejstarší – zemí na světě.

Autor: Dudley L. Poston Jr. (profesor sociologie na Texaské univerzitě A&M)

Zdroj: The Conversation, „South Korea has the lowest fertility rate in the world – and that doesn’t bode well for its economy“ (27.06.2023)

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.