Jana Turoňová hodnotí „demokratičnost“ procesu příjímání bezpečnostní dohody DCA v Česku, který byl „nadstandardně rychlý“ a nepočítal s občanskou společností ani širší debatou.
Senát i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR udělili souhlas s ratifikací dohody mezi Českou republikou a USA o spolupráci v oblasti obrany. Celý proces si lze dohledat pod číslem sněmovního tisku 462. Ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně se proti ratifikaci této vazalské dohody postavili s jasným „ne“ pouze někteří členové opoziční SPD a v Senátu hlasovaly proti pouze dvě nezařazené senátorky, Daniela Kovářová a Jana Zwyrtek Hamplová.
Boj za odvrácení dalšího bezostyšného pokusu Fialovy vlády oklešťujícího národní svrchovanost je tak u konce a bohužel jsme jej v případě smlouvy DCA prohráli. Svoji roli sehrál ještě stále nízký zájem lidí o politické dění, naivní důvěra v dobré úmysly Spojených států amerických a v neposlední řadě zejména krátký časový prostor pro účinnou reakci.
Souhlas s ratifikací byl přijímán v období prázdnin, a navíc v rychlém časovém sledu. Představitelé vládní pětikoalice v tomto ohledu nenechali nic náhodě a prostor pro aktivaci občanského odporu omezili na minimum. Čas hrál proti českému zájmu a také proti těm, kteří smlouvu DCA považovali za nepřijatelnou a zcela oprávněně v ní shledali nebezpečí dalšího narušení národní suverenity.
Ačkoliv proběhly menší demonstrace a také sběr podpisů proti ratifikaci, pro odvrácení přijetí dohody to nestačilo. Bohužel se nestihlo vybrat ani zákonem předepsaných deset tisíc podpisů, které by otevřely cestu k veřejnému projednání této dohody na půdě Parlamentu ČR. Je zajímavé připomenout si časový sled ratifikačního procesu, ze kterého vyplývají znepokojující závěry ohledně reálných možností pro občanskou aktivitu.
Okamžik, od kterého bylo možné začít fyzicky organizovat sběr podpisů, byl 23. květen 2023, kdy ministryně obrany Jana Černochová za Českou republiku podepsala dohodu DCA ve Washingtonu. První čtení v PS proběhlo dne 27. června 2023, poté Senát udělil souhlas s ratifikací 13. července 2023 a druhé čtení v PS proběhlo již 19. července 2023. Reálně bylo tedy možné sbírat podpisy a organizovat občanskou reakci jen mezi 23. květnem a 19. červencem 2023. To je pouhých 56 dní, které navíc zahrnují konec školního roku, začátek prázdnin, dovolené a osm víkendů.
Takový časový prostor nechala vláda České republiky svým občanům k tomu, aby se mohli se smlouvou seznámit, prostudovat si ji, pochopit její význam a adekvátně a účinně projevit svůj názor. I když se oficiálně jedná o mezinárodní smlouvu, fakticky jde o „zvací dopis“ pro armádu cizí mocnosti, která má na příštích deset let obsadit české území. Z našeho území může dále libovolně zahajovat válečné operace kdekoliv na světě či dokonce zasahovat do vnitrostátních bezpečnostních záležitostí naší republiky.
Smlouva DCA je právním nástrojem pro vybudování dvojkolejného systému kolektivní obrany, ve kterém získávají USA nadstandartní výhody oproti dalším partnerům jak v rámci členských států NATO, tak v rámci OSN či EU. Vytvářejí těsnější vazby s jednotlivými partnery, přičemž výhody z těchto vztahů užívají výhradně pro vlastní účely a pro budování vlastní výlučné mocenské pozice „bezpečnostního hegemona“. Ostatní státy jsou účelově podřízeny pouze všeobecným kolektivním vazbám, a tedy jsou v oslabeném podřízeném postavení.
Obrovské poděkování patří všem, kteří se odporu proti smlouvě DCA zúčastnili. Ať už svým podpisem pod peticí, přítomností na demonstracích, veřejnými komentáři či odbornými články. Velké poděkování patří i všem, kteří provozují alternativní webová média a vytvářejí tak prostor pro širší a vyváženou informovanost. Ve veřejném oficiálním prostoru byla DCA diskutována jen velmi vlažně, a navíc zcela jednostranně. Přístup české vlády ke správě naší společné země a našich společných zájmů je zcela nezodpovědný. Díky mainstreamu žijeme ve lživé realitě a proto platí, že co si neuděláme sami, nikdo jiný to za nás neudělá. Je jen na nás, abychom se konečně vydali správným směrem.